Aleš Svoboda už více než tři desítky let zkoumá a propaguje brněnské podzemí. Činnosti se věnuje od roku 1987 a na toto téma už také vydal několik knih. Aktivně se podílí na projektech zpřístupňování historických podzemních objektů a jejich začlenění do současných městských struktur. Hrál klíčovou roli při záchraně řady historických artefaktů, mezi něž patří Labyrint pod Zelným trhem, Mincmistrovský sklep a kostnice u svatého Jakuba.
Průzkumy brněnského podzemí probíhají už několik desítek let. Během této doby bylo objeveno a staticky zajištěno překvapivě velké množství nejrůznějších podzemních objektů, které zásadním způsobem obohatily poznatky a dosud známé informace o historii města.
V úplném začátku se Brno rozdělilo do bloků, které se postupně zkoumaly. „Začal s tím můj předchůdce, pan architekt Hanák. Já jsem po něm tu práci převzal, naskočil jsem do už rozjeté akce,“ popisuje Svoboda.
Libor Hanák ale stačil prozkoumat jen pár bloků. „Já jsem pokračoval podle jeho zavedeného systému. Musí se zkoumat komplex různých věcí, například staré mapy, historické fotografie, archivní záznamy, ale také pátrat po majitelích domů, které tam stály,“ říká znalec.
Svoboda systém svého předchůdce ještě vylepšil. „Tato činnost je velice specifická a nedá se dělat kamkoliv přijdete. Je třeba vědět, jak Brno vypadalo v minulosti, například kudy vedly uliční čáry. Staré domy se zbořily a postavily se nové, Brno se pořád mění,“ vysvětluje.
Mnoho Brňanů má dodnes v paměti tragickou havárii vodovodu v Pekařské ulici blízko centra metropole. Mladší o ní pravděpodobně aspoň jednou slyšeli. Nedaleko svatoanenské nemocnice se propadla zem a v hlubinách skončila žena.
„Tato událost je obestřena spoustou různých tajemství a nepravd. Zajímavé ale je, že na základě této tragédie se začalo s průzkumem brněnského podzemí. Stalo se tak, ačkoliv s ním vlastně nesouvisela, protože to bylo způsobeno havárií vodovodu,“ vysvětluje Svoboda.
Jednou ze záhad je tělo ženy. Někteří tvrdí, že byla nalezena. Podle Svobody ale její tělo stále leží v okolí Pekařské ulice. „Je pravděpodobné, že při možném průzkumu nebo opravě ulice se její tělo najde. Když se tragédie stala, rozkopali pouze místo propadu. Ale podle mého názoru postupně vznikalo několik dutin, skrz které se tělo dostalo trochu níže,“ líčí průzkumník.
Nedá se podle něj úplně vyloučit, že by se něco podobného mohlo stát v Brně i v dnešní době. „Pravděpodobnost je ale velmi malá. Průzkumy jsme prováděli velice poctivě a řekl bych, že osmdesát procent historického jádra je prozkoumáno tak, že by k tomu nemělo dojít,“ zamyslel se.
Čtvrtek, 15. února 2024, 16:00
Přesně před osmačtyřiceti lety se v jihomoravské metropoli stala nevídaná katastrofa. Před nemocnicí se propadl kus chodníku a hlubiny brněnského podzemí pohltily pětačtyřicetiletou ženu. Hasiči po ní pátrali několik hodin, avšak marně. Dodnes se...
O vodojemech, které se skrývají pod žlutým kopcem, se vědělo. Nedošlo tedy k jejich znovuobjevení na základě historických dokumentů. „Vědělo o nich jen pár lidí, které to ale moc nezajímalo, neviděli v tom nic zvláštního. A tak hrozilo jejich zničení. Aktivní činnost skončily v roce 1997 a pak v roce 2014 byly určeny k demolici. Hrozilo tak jejich zničení a obsazení developery,“ popisuje Svoboda.
On sám se do vodojemů dostal díky kamarádovi, který je fotograf a věděl o nich. „Když jsem viděl ty krásné prostory a ojedinělé konstrukce, tak jsem začal pracovat na jejich zpamátnění. Zveřejnil jsem je jako první na sítích, aby lidé věděli, co se pod Žlutým kopcem skrývá. V té době o tom opravdu skoro nikdo nevěděl a byla by škoda o takovou krásu přijít,“ dodává.
Čtvrtek, 21. března 2024, 15:00
Brňanům se v pátek poprvé představí všechny tři historické vodojemy, jež se nacházejí pod Žlutým kopcem. O památku mají návštěvníci obrovský zájem, láká je zejména tajuplná atmosféra brněnského podzemí. V prostorách se budou konat pravidelné...
Brněnské podzemí má co nabídnout. „V současné době je podzemí tak rozsáhlé, že si turisté mohou vybrat. Někdo upřednostňuje návštěvu krytu nebo labyrint. S kostnicí v kostele svatého Jakuba je to složitější, ta má své příznivce, ale i odpůrce,“ uvádí znalec.
Momentálně se lidé nejvíce zajímají právě o nově zpřístupněné vodojemy. „Je pravděpodobné, že se z nich stane velice vyhledávaná lokalita. Jsou tahákem a novou atrakcí. Ale obecně je zájem zejména o to, co je nové. Například když jsme otevřeli kostnici, tak v té době soupeřila v návštěvnosti s vilou Tugendhat,“ upřesňuje.
Otevření dalších podzemních skvostů je navíc téměř na dohled. „Je možné, že pod Brnem leží ještě zcela neobjevené věci. Navíc vím o dvou místech, které právě čekají na své zveřejnění, vyjednáváme s vlastníky a čekáme na vhodný okamžik. Doba zpřístupnění památek se navíc zkracuje, takže by to mělo být v řádu let,“ uzavírá.
Foto poskytl Aleš Svoboda
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
