pondělí 2. srpna 2021 Gustav

V Brně funguje nejstarší psí hotel v Česku, plno má už třicet let

Téměř pětatřicet let jezdí za Janou Tošnarovou (79) trávit dovolenou do brněnské Travní ulice čtyřnozí hosté. Pobyt u oblíbené milovnice zvířat si nemůžou vynachválit. Však také z tamního psího hotelu, který je nejstarším svého druhu v Česku, žádný host nikdy neutekl.

Jana Tošnarová na podzim oslaví osmdesáté narozeniny, elán ani chuť do práce však psí tetě nechybí. Nerozhodí ji ani lehké rozmíšky mezi uštěkanými klienty, které stále řeší s ledovým klidem. 

Člověk musí být stále ve střehu, ale mezi malými psy ke konfliktům nedochází. Hrozí to pouze u větších plemen. Pokud se ale nepotkají ve výběhu dva větší psi, k ničemu nedojde. Já můžu jen zaklepat, protože se mi tady nikdy neservali. Maximálně se nepohodnou kvůli míčku na zahradě, ale to jsou maličkosti,“ vypráví chovatelka, která už za více než třicet let přestala počítat kousanec a drobné šrámy. 

„Když pes kousne, tak většinou proto, že má strach. Jsou to ale většinou jen ojedinělé případy. U bojácného psa trvá zhruba dva dny, než si zvykne,“ popisuje recept brněnská hoteliérka. 

Současní psí hosté Jany Tošnarové

Přesvědčování úředníků i manžela

Nápad na vybudování psího hotelu dostala Tošnarová v druhé polovině osmdesátých let minulého století. Tehdy narazila v časopise na článek, který pojednával o podobném zařízení. K uskutečnění záměru ale nejdřív musela přesvědčit úředníky, což byla pořádná dřina.

Byl to velký problém, protože nikdo na úřadech nechápal, co chci přesně dělat. Všem jsem musela vysvětlovat, že nechci provozovat útulek. Musela jsem například získat potvrzení od veterináře a nebo složit myslivecké zkoušky. Když už jsem měla vybavená všechna potvrzení, týdny jsem čekala, než nám povolili postavit kotce,“ vzpomíná dnes už s úsměvem na byrokratickou zkoušku chůva domácích mazlíčků, která poprvé otevřela v roce 1988 i přes počáteční nesouhlas manžela. Nakonec i on se stal po čase nedílnou součástí rodinného podniku a pomáhá manželce pečovat o hafany.

„Začátky byly těžké. Jednu dobu mi říkal: ’Buď já, nebo psi.’ Samozřejmě, že psů jsem se vzdát nechtěla,“ žertuje nadšená chovatelka, jež odchovala například dogy, briardy nebo si v posledních letech oblíbila vesthajlendské teriéry

Samozřejmostí pobytu jsou také různé hry

Neukázněný host i bernardýn z paneláku

Ve zvířecím rekreačním zařízení v brněnském Novém Lískovci pobývalo už bezmála pět tisíc hostů. Kromě psů ubytovává Tošnarová také kočky, morčata nebo králíky. V minulosti složil hlavu v objektu také vepř či ovce. Zvláště vzpomíná na prvního nocležníka, jehož návštěvu si živě vybaví i po téměř pětatřiceti letech.

Byl to boxer a hned mi sežral dřevěnou sošku hříběte, kterou jsem si přivezla z Německa. To mu nezapomenu. Kamarád mi pak musel vyřezat nového,“ říká Tošnarová, která považuje za velký úspěch, že od ní zatím nikdy žádný host neutekl. 

I když se většina páničků po dovolené nemůže dočkat svých mazlíčků, stává se, že nocležníci si pobyt protáhnou, aniž se s tím počítalo. 

Jednou tu zůstal přes půl roku bernardýn, protože si jej koupili majitelé zřejmě z paneláku. Zaplatili několik dnů dopředu a už se nevrátili. Naštěstí můj veterinář našel známého v horách, takže putoval tam, protože krmit jej bylo vážné nákladné. To stejné mi nedávno majitelka z ciziny svěřila morčata, ale už se pro ně nevrátila,“ vzpomíná.

Nároční páníčci 

Podle údajů Českého statistického úřadu vlastní psa u nás více než čtvrtina domácností a v další pětině žije kočka. Ve výdajích na domácí mazlíčky, jež dosahují ročně dvou miliard korun, patří Česko ke špičce v zemích EU. Čeští pejskaři se podle zkušené chovatelky částečně proměnili. V posledních letech jsou totiž starostlivější než dříve.

Klidně volají z celého světa, aby se zeptali, jak se jejich miláček má. Chtějí po mně, abych pozdravovala a posílala fotky, ale to já moc posílat neumím, takže si většinou povídáme. Někdy je to podobné jako se starat o dítě.“

Psi nepohrdnou ani návštěvou domu, kam se rádi chodí ohřát

Nezvaní hosté

Od doby, co brněnský hotel v Travní ulici vznikl, přibyla další stovka zařízení po celém Česku. Provozovatelé se předhánějí v tom, co čtyřnohým návštěvníkům dopřát. Majitelé tak často sahají hluboko do peněženky, aby si mazlíčci mohli užít fyzioterapii nebo noc v luxusním hotelu, ve kterém kuchaři nabízí vybrané pochoutky. Páníčci i jejich psí svěřenci však i přes moderní výdobytky nedají na brněnskou chůvu dopustit. Hafani si dopřávají totiž velký výběh a nepřijdou ani o pravidelnou chvilku mazlení. Jediní čtyřnozí hosté, které milovnice nerada vidí, jsou bojová plemena.

„Už je raději neberu. Oni jsou kolikrát hodní, ale pořád to v nich je. Nechci už riskovat, že by došlo k nějakému konfliktu,“ říká rodačka z Brna, která dříve pracovala jako zdravotní sestřička či účetní v divadle a denně se zvládla postarat o dvacet hafanů.

Hotel v časech covidu

V poslední době ztěžuje hoteliérce podnikání covidová pandemie. Hosty jednak nemohla přijímat a navíc většina lidí kvůli vládním opatřením nevycestovala na dovolenou. Přesto doufá, že ji zákazníci neopustí a v létě se po zahradě zase bude prohánět několik spokojených mazlíčků.

Minulý týden jsem konečně mohla otevřít, takže nějací psi přišli. Musím svým zákazníkům poděkovat, protože mi neustále volali, jestli něco nepotřebuji a povzbuzovali mě,“ sděluje Tošnarová, která příští rok oslaví pětatřicáté výročí provozu. 

Odchovaní svěřenci paní Tošnarové získali mnohá ocenění

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Jitka Koudelová

Štítky Brno, Psí hotel, Rekreace, Domácí mazlíčci, Neobyčejní

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Jitka Debefová

Zdravíme Vás oba z Modřic, sa

středa, 26. května 2021, 12:01

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.