Jeden z nejstarších a nejpůsobivějších tanců má svá pevná pravidla, a přesto je vždy jiný. Ve verbuňku je síla, vzdor, pýcha, radost i bolest. Poznáte, jestli jde o naučené sekvence kroků ustrašeného zajíce nebo sebevědomý tanec vůdce smečky. Právě díky expresivnímu výrazu šohajů bojujících o své místo na výsluní patří verbuňk, i soutěže v něm, mezi nejoblíbenější.
Na seznamu chráněných nehmotných památek kulturního dědictví UNESCO najdete od roku 2005 také verbuňk. Verbuňk je individuální mužský lidový tanec, typický pro oblast moravského Slovácka. Název vznikl od slova verbovat, tedy vybírat vojáky, rekruty (legrúty) pro vojenskou službu. Své kořeny má tento tanec zřejmě už v 18. století, kdy vojenští verbíři předváděli jakousi formu individuálního tance se silovými prvky, který měl přilákat nové rekruty obdivem síly, mrštnosti a obratnosti těchto profesionálních tanečníků. Později byl verbuňk typickým tancem odvedenců demonstrující (opět) jejich sílu, mrštnost a hbitost. Mládenci se před muzikou předháněli, a vlastně doposud předhánějí, kdo lépe a silněji zazpívá, kdo výš vyskočí, kdo předvede pestřejší, propracovanější a také rychlejší cifry.
Verbuňk se skládá ze tří typických částí. První je předzpěv. Tanečník, nebo skupina tanečníků stojících v semknutém půlkruhu, zpívá před muzikou písničku, která k verbuňku patří. To je první kolo pomyslného souboje. Děvčice si dobře všímají, kdo zazpívá silným a libě znějícím hlasem a kdo skřehotá jak kohút. Druhou částí je pomalý tanec tzv. válaný a třetí je pak tanec rychlý, v některých regionech se nazývá friškou nebo frišem. Tanec se skládá z tanečních prvků zvaných cifry. Každý region má své vlastní typické cifry, a to jak pro pomalou, tak pro rychlou část. Je jen na improvizačních a silových schopnostech tanečníka jakou škálu a kombinaci cifer zvolí. Tanečník jehož cifry jsou propracovanější, dokáže lépe kombinovat a také ukáže svou sílu ve výskocích, ten je ostatními verbíři obdivován a děvčaty pak (nejen) obletován. Pozornému čtenáři jistě neuniká jistá paralela mezi verbuňkem a soubojem samců o vedoucí roli ve smečce. Pudy jsou holt pudy.
Současná podoba Verbuňku má své kořeny nejspíše na Podluží, odkud také pochází většina původních a nejznámějších verbuňkových písní. Verbuňk se však vyvíjel také v dalších slováckých oblastech. Díky kreativitě a originalitě nejvýraznějších tanečníků zde zdomácněly prvky a cifry, které jsou typické právě pro tu či onu oblast, a často pro tu či onu vesnici.
Velkou popularitu získal tanec díky soutěžím O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, které jsou tradiční (a snad nejatraktivnější) součástí programu MFF Strážnice už od 50. let. Jde vlastně o jakési mistroství světa ve verbuňku, kterému předchází regionální kola pořádaná v jednotlivých etnografických regionech Slovácka. Vítězové regionálních kol mají automaticky zajištěn postup do finále strážnické soutěže, ostatní se do finálového galaprogramu musí probojovat z dopoledního předkola. Výkony jednotlivých tanečníků hodnotí odborná porota složená z nejlepších vysloužilých tanečníků verbuňku. Atmosféra by se při soutěži dala krájet.
Autor: David Buchta
Ve vzduchu se mísí napětí tanečníků s očekáváním fanoušků, a hlavně fanynek, kteří dávají svou podporu tomu či onomu favoritovi hlasitě najevo. Verdikt poroty se ne vždy setká s porozuměním samotných tanečníků nebo jejich fanoušků a ve vzduchu visí nejedna facka. Rozvířené emoce ale nakonec vždycky zklidní sklenka dobrého vína. Na kuráž, na vítězství nebo na spláchnutí hořké sliny. Kdo vyhraje, je král. Král slováckého verbuňku pro celý následující rok. V roce 2017 se králem verbířů stal Pavel Fridrich z Kyjova.
Autor: David Buchta
Většina regionálních kol proběhla právě o minulém víkendu. Známe už letošní vítěze ze Strážnicka, Horňácka, Hanáckého Slovácka, Kyjovska a Uherskobrodska. Na výsledky si musíme počkat ještě na Uherskohradišťsku a také na Podluží, kde je soutěž tradičně součástí slavností Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích. Vítězové i další postupující budou o trofej nejvyšší soutěžit v sobotu 23. 6. v amfiteátru Zahrada v rámci programu MFF Strážnice 2018.
STARÝ, ALE POŘÁD DOBRÝ:
Víte proč se chlapi v (dosaď libovolný název obce na Slovácku) oblíkajú každý večer do kroja?
Protože na Vídni (ORF) dávají Werbung.
Rubriku Folklorní Drbna připravuje redakce Brněnské Drbny ve spolupráci s agenturou Taktiq Communications.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
