Letní prázdniny? Ideální čas s dětmi promluvit i o sexu, radí lékařka

Léto je doba, kdy rodiče s dětmi tráví více času společně. Netlačí je čas, nemusí stíhat úkoly do školy ani kroužky. Lékařka a autorka vzdělávacích knih Jana Martincová proto doporučuje, aby si rodiče našli o prázdninách s dětmi čas i na sexuální výchovu. V přiměřené míře je vhodné s ní začít už v předškolním věku. Poučené dítě totiž podle Martincové nebude později hledat informace na internetu, kde se může snadno dostat ke sledování pornografie a mohou ho oslovit sexuální predátoři.

Pokud se rodiče na sexuální výchovu necítí, mohou jim pomoci vzdělávací materiály. „Nejhorší, co mohou udělat, je nechat své děti, aby si informace našly samy nebo aby je poučil jejich kamarád či vrstevník," míní lékařka. 

Kdy se sexuální výchovou začít?

„Nejlepší čas začít je tehdy, kdy se dítě samo zeptá. Není výjimkou, že si tříleté děti začnou všímat odlišností mezi holčičkami a kluky nebo je zajímá, jak těhotné ženě miminko v bříšku vzniklo,“ říká Martincová.

Někdy se děti podle ní sice nezeptají nahlas, ale je vidět, že nad tématem přemýšlejí. Na podobné otázky by se dětem měly dostat pravdivé a jejich věku srozumitelné odpovědi, nejlépe od vlastních rodičů.

Porno místo poučení? Chyba, která může bolet

Sexuální výchova má obrovský preventivní vliv, upozorňuje lékařka. Děti, které nemají informace z domova nebo ze školy, podle průzkumu vedeného Martincovou a sexuoložkou Petrou Sejbalovou častěji končí na pornostránkách. Zhruba každý osmý dotázaný k pornografickému obsahu dostal v rizikovém věku 6 až 10 let. Tyto děti se pak kromě zkreslených představ o sexu mohou dostat i k něčemu mnohem horšímu, k predátorům.

Ukázalo se, že děti, které narazily na porno v nižším věku, byly dvojnásobně častěji oslovovány online agresory. Navíc často nevěděly, jak reagovat. Hovor dokázala ihned ukončit jen zhruba polovina. „Děti, které sledují porno od útlého věku, nemají problém agresorovi vyhovět, protože to, co po nich chce, už znají z internetu,“ vysvětluje sexuoložka Sejbalová. 

Nejčastěji po nich agresor žádá, aby sledovaly jeho přirození, nebo aby mu zaslaly nahé fotky a videa. „Řešila jsem případ původně třináctileté dívky, ze které agresor udělal postupně z oběti i spolupachatelku, která mu pod pohrůžkou zveřejnění vlastních fotek a videí zajistila i ty od dalších nezletilých dívek,“ doplňuje sexuoložka. 

Nejde o sex, jde o důvěru

Sexuální výchova se nerovná nabádání k pohlavnímu styku, varuje Martincová. Jde o komplexní zdravotní a psychologickou problematiku. Zároveň též o prevenci, vztahy, zdraví a budování důvěry. Malým dětem pomůže pochopit, jak přišly na svět a že jejich tělo je v pořádku. Dospívajícím zas uleví, když zjistí, že změny, které prožívají, jsou normální a nemusí se za ně stydět.

Pevné ukotvení dítěte v rodině, které kvalitní sexuální výchova obsahuje, může být podle Martincové pravděpodobně i prevencí častých psychických poruch v období dospívání, problémů s identitou nevyjímaje. 

Tabu v mnohých rodinách

Sexuální výchova je v mnohých rodinách tabu, někteří rodiče spoléhají na školu, míní Martincová.

„Ze strany rodičů jde zřejmě o pokračování ochranářské politiky. Ve snaze ochránit děti před informacemi, které buď pokládají za rizikové, nebo je jejich probírání mimo komfortní zónu rodiče, vhánějí své děti s dotazy na internet nebo do dětského kolektivu vrstevníků. Výsledkem je velmi snadná cesta, jakou se děti dostávají právě k rizikovému obsahu nebo do náruče predátorů," objasňuje odbornice.

Ve školách to občas pokulhává

Mnoho rodičů spoléhá na to, že za ně edukaci vyřeší škola. Jenže některé školy téma přeskakují, jinde přijde pozdě. A tak se děti ptají v poradnách nebo online.

„Často netuší že po nechráněném styku mohou otěhotnět, že kondom je třeba nasadit správně, že antikoncepce neúčinkuje hned po vysazení, nebo že test neukáže těhotenství dva dny po styku. To nejsou chyby dětí a náctiletých. To je selhání rodičů,“ zakončuje Martincová.