Na jižní Moravě vypověděly přesčasy stovky lékařů. Někteří pacienti si počkají

Fakultní nemocnice Brno eviduje takových lékařů přibližně 450, což je asi třetina ze všech lékařů. Akutní, neodkladné a superspecializované péče by se to podle mluvčí Lenky Martinkové dotknout nemělo. „Elektivní péče bude omezena mírně a s ohledem na skutečnost, že prosinec je standardně útlumový v této oblasti, nepředpokládáme výraznější negativní dopady. Horší je, že dosud neznáme pravidla pro rok 2024, tedy provozně standardní měsíce, a to především kolik lékařů a v jakém spektru bude ochotno sloužit přesčasy nad rámec 150 hodin," řekla.

Mnozí lékaři vypověděli služby třeba z kliniky popálenin a plastické chirurgie. „Nějak to pokryjeme, ale obecně je to ve zdravotnictví velký průšvih. Hrozí, že se rozpadne i akutní péče nebo budou nemocnice směny skládat hodně na krev a spoléhat na to, že české zdravotnictví stojí na entuziasmu lidí, kteří v něm pracují," řekl lékař kliniky Jakub Holoubek, který sám v době atestace sloužil až 900 hodin přesčasů ročně.

Svatoanenská nemocnice v Brně eviduje u zhruba 500 kmenových lékařů 160 výpovědí. Největší podíl je na největších klinikách, jako je neurologie nebo interna. Při plánování služeb na prosinec nemocnice podle mluvčího Jiřího Erlebacha preferovala zajištění lůžkové a akutní péče, která by neměla být omezena. Úrazová nemocnice eviduje 46 výpovědí z přesčasů a Nemocnice Milosrdných bratří 57. U obou brněnských městských nemocnic je to asi polovina z celkového počtu sloužících lékařů. Mluvčí zařízení Andrea Šromová sdělila, že akutní péče bude zajištěna ve stejném rozsahu jako dosud a plánové zákroky budou částečně omezeny. Zatím není jasné, do jaké míry.

Na 45 lékařů ze 71 sloužících vypovědělo přesčasy ve Vojenské nemocnici Brno. „Všechna oddělení přechází do režimu směn, kdy budeme kombinovat osmihodinové a dvanáctihodinové směny. Zastavíme některá endoskopická vyšetření, předpokládáme i delší čekací doby třeba na rentgen. Z naší zkušenosti ale třetina lidí na pohotovosti nemá co dělat, chodí tam s chronickými problémy, tak zkrátka budou čekat déle. Chceme zachovat akutní provoz, budeme operovat samozřejmě nádory a plánované endoprotézy, kde lidé čekají rok a půl," řekl ředitel Martin Stračár.

Výpovědi z přesčasů se dotknou také péče v krajských nemocnicích. Největší Nemocnice Znojmo měla do minulého týdne uzavřenou dohodu na přesčasovou práci se 175 lékaři z celkových 203. „V tuto chvíli evidujeme 42,3 procenta podaných výpovědí. Nejvíce na chirurgickém oddělení, následně na ARO a pak na interním oddělení. Máme ale také pracoviště, kde neevidujeme žádnou výpověď. Nemocnice plně zajistí akutní péči. Částečně omezeny budou plánované operační zákroky, protože ze stávajících podmínek pojede pět ze sedmi operačních sálů, dojde k prodloužení objednacích lhůt na některá vyšetření," sdělila mluvčí Petra Veselá.

Břeclavská nemocnice zaznamenala výpovědi asi u třetiny lékařů. Zajištění péče tam není jasné, mluvčí Eliška Windová sdělila, že nemocnice stále věří v dohodu s lékaři. Na vývoj situace se odkázala také mluvčí vyškovské nemocnice Šárka Urbánková, kde výpověď z přesčasové práce podalo 75 ze 131 lékařů. Výpovědi se dotknou celého chodu nemocnice. 

V kyjovské nemocnici, kde podalo výpovědi 70 lékařů, počítají se zachováním akutní péče v plném rozsahu. „Lze předpokládat omezení provozu některých ambulancí a prodloužení čekacích lhůt. Nyní nemáme informace o nutnosti omezit plánované operační výkony. Situace se může vyvíjet, pacienti budou včas informováni," poznamenala mluvčí Veronika Hollerová.

Nemocnice Hodonín eviduje 26 výpovědí u 89 lékařů v pracovním poměru. Nejvíce výpovědí, 12, je z chirurgie. Akutní provoz přesto zajistí. „Omezit budeme muset především počet plánovaných operací, což prodlouží čekací lhůty. Dále patrně budeme od 1. ledna nuceni zredukovat počet chirurgických ambulancí ze tří na jednu," uvedl ředitel Jiří Koliba.

Podle něj nemocnice nemá nástroje, jak problém řešit. Volní lékaři na trhu chybí, takže nelze navýšit jejich počet a pokrýt služby. Platy vychází z celostátních tabulek a nemocnice sama nemůže jejich základ zvýšit. Pokud nemocnice zároveň zredukuje množství služeb, klesnou tržby od zdravotních pojišťoven, a nabude tak prostor ani pro zvyšování nenárokových složek platu. „A v tom nám nemůže nijak zásadně pomoci ani zřizovatel. Bez systémového zásahu státu situace nemá řešení," dodal.