Kardiologům ve Fakultní nemocnici Brno pomáhají s rychlejší a bezpečnější prací tři nové angiolinky. Přístroje slouží k ošetřování pacientů se srdečními chorobami, jako je infarkt, které Čechy často postihují a snižuje se i věk nemocných. Zdravotníci očekávají, že díky technologii navýší výkon kliniky až o patnáct procent.
Když Karel Michálek dostal ve svých pětatřiceti letech infarkt, nenapadlo ho, že podobný boj bude o dva měsíce později svádět i jeho o šest let mladší bratr Petr. Oba sourozence, kteří tehdy výrazně vybočovali z věkového průměru pacientů s akutní ischemickou poruchou, zachránili v Bohunické nemocnici v jihomoravské metropoli.
Na interní kardiologickou kliniku přivezou podobných pacientů, jako jsou bratři Michálkovi, tisíce za rok. Věk, jenž mají nemocní lidé napsaný v občance, se ale podle přednosty Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petra Kaly stále snižuje. S rychlejším a bezpečnějším zákrokem u lidí s problémovým srdečním orgánem nyní zdravotnickému zařízení pomůžou nové angiolinky.
V opravených katetrizačních sálech, kde pacienty ošetřují, mají lékaři od června tři kardio-angiografické rentgenové přístroje. Díky technologiím za sto milionů korun zdravotníci lépe zobrazí srdce, a to navíc ve větší kvalitě.
„Ošetření provádíme při výrazně menší dávce ionizujícího záření. Nejen pacient, ale i personál tak dostanou menší dávku radiační zátěže,“ vysvětlil Kala a dodal, že celý proces se tím zkracuje. Počet výkonů se tak nyní podle očekávání nemocnice zvýší až o patnáct procent.
K srdci se doktoři dostávají přes zápěstí nebo třísla pomocí umělohmotné hadičky zvané katetr. U nemocných, které postihne akutní srdeční příhoda, uzavřenou tepnu vyztuží a zprůchodní do pětadvaceti minut. Úlevu pacienti s infarktem cítí okamžitě. „Často potom chtějí jít domů, což ale samozřejmě nejde a musí tu pár dní zůstat,“ dodal Kala s úsměvem.
Vděk za rychlou pomoc cítí i po devatenácti letech od incidentu také oba bratři. „Bylo to ráno na Valentýna. Pamatuji si, že mě oživovali v sanitce, byl jsem v ohrožení života. Hned v nemocnici se mi ale velmi ulevilo,“ zavzpomínal starší z dvojice.
Zákrok s použitím katetru v nemocnici v Brně použijí ročně asi u 1500 nemocných, celkově jich zdravotníci vyšetří 3000. „Máme dvě skupiny pacientů. Jedni mají dlouhodobější potíže, druzí se na nás obrátí s akutní potřebou pomoci,“ sdělil Kala.
Typicky trpí srdečními problémy muži ve vyšším věku většinou s kombinací několika rizikových faktorů. Mezi ty patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, obezita nebo stres. „U mladých se na vině často podílí kouření,“ doplnil.
Česko patří k zemím, které mají vysoký výskyt ischemické choroby srdeční. Životní styl lidí v tuzemsku totiž často není ideální, a tak v současnosti podle Kaly není výjimkou, že u nich na klinice skončí čtyřicátník.
Nové angiolinky, které pomůžou s diagnostikou a pokročilou katétrovou léčbou, jsou v jihomoravské metropoli jako jediné v celém Česku. Kala ale upozorňuje, že přístroje řeší pouze důsledek. Léčba zákrokem nekončí a lidé se o své zdraví musí poté důkladněji starat už celý život. „Snažím se tolik nestresovat a mít na věci větší nadhled,“ okomentoval na závěr péči o své srdce Karel Michálek a dodal, že důležitá je také osvěta.
Foto Tereza Pulgretová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
