Věra Švandrlíková trpí od dětství obtěžujícími epileptickými záchvaty, které se objevují i několikrát za měsíc. Protože není její forma epilepsie léčitelná léky, rozhodla se maminka dvou dětí pro chirurgický zákrok. Operaci, která ženě usnadní každodenní život, provedou neurologové z brněnské nemocnice.
Zákeřná epilepsie vzniká přechodnou poruchou nervových buněk a projevuje se typickými záchvaty. Pacienti trpící tímto nepříjemným onemocněním zažívají při atakách poruchy vědomí, které často provázejí křeče či rychlé záškuby. Epileptický záchvat zažije za život zhruba pět procent obyvatel, půl procenta lidí pak záchvaty trpí opakovaně.
Diagnóza ztěžuje běžný život nemocných i jejich blízkých. U záchvatů navíc hrozí poranění pacienta. „Mám dvě děti a chci, aby se nebály být s maminkou samy,“ vysvětluje Věra Švandrlíková, která se rozhodla vyřešit své onemocnění operací ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA). Lékaři zavedli Věře do mozku patnáct elektrod a pod dohledem zdravotníků nyní žena čeká na další epileptický záchvat. Díky monitoringu mozkové aktivity totiž odborníci zvládnou přesně najít ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstraní.
„Intracerebrální elektrody implantujeme v rámci předoperačního došetřování do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popisuje neurolog FNUSA Ondřej Strýček. Farmakorezistentní epilepsií, tedy léky neřešitelnou formu této nemoci, trpí stejně jako Věra asi třetina epileptiků.
Zájemců o chirurgický zákrok registrují brněnští lékaři mnoho a sledování pomocí elektrod provádějí zhruba dvacetkrát ročně. Pacienti se na neurology obracejí s vidinou kvalitnějšího života bez obav, že je záchvat zasáhne v nevhodnou chvíli. „Od operace očekávám, že mi v budoucnu výrazně usnadní život. Nemoc mě omezuje, ať už jde o výběr povolání nebo partnerské vztahy. Málokdo unese neustálou hrozbu dalšího záchvatu,“ vysvětluje Věra.
Neurolog Ondřej Strýček. Výzkumný tým brněnských lékařů ověřoval u epileptických pacientů také takzvaný Mozartův efekt. Poslech hudby totiž může být určitou terapií některých neuropsychiatrických poruch. Právě rozšířenějšího výzkum vlivu muziky na epileptické výboje se účastní i paní Věra.
„Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ popisuje Strýček. První den poslouchají pacienti pět odlišných skladeb. Lékař pak vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.
Aktuální výzkum ve FNUSA pouští pacientům různé druhy hudby, jako například filmovou muziku, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Právě ta se nejvíce líbí Věře Švandrlíkové, i když v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Pacientce nejvíce sedí Mozart, který se jí naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ osvětlil Strýček.
Foto FNUSA
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
