Lékařského personálu v karanténě přibývá a nemocnice volají na pomoc při boji s koronavirem studenty medicíny. Situace je ale jiná než na jaře a studenti musí kombinovat výpomoc v nemocnicích se studiem.
Nedostatek zdravotního personálu, který je v karanténě nebo doma se musí starat o své blízké, je citelný. Nemocnice proto řeší situaci povoláním studentů medicíny. Kraj momentálně eviduje, že v nemocnicích bude potřeba přibližně na 500 studentů. „Masarykova univerzita momentálně eviduje na 1600 dobrovolníků, kteří se zapojili přes dobrovolnické centrum Muni pomáhá,“ uvedla mluvčí MU Tereza Fojtová.
Oslovení medici jsou převážně studenti posledních dvou ročníků lékařských fakult. Vzniká zde však problém, kdy studenti přišli o jarní semestr a kvůli druhé vlně mohou přijít i o ten podzimní. „Na jedné straně jako zdravotnický náměstek vítám pomoc mediků a budeme ji potřebovat zcela jistě. Na straně druhé jako vysokoškolský učitel vnímám ty studenty a věřím, že to pro ně a pro lékařské fakulty vůbec není jednoduché. To jejich uvolnění jistě není úplně populární krok, ale v určité fázi bude potřeba,“ shrnul situaci zdravotnický náměstek FN Brno Ondřej Ludka.
Oproti jarní vlně studenti nemají tolik volného času a podzimní výpomoc v nemocnicích musí skloubit s výukou. „Výpomoc v nemocnici vnímám na jednu stranu jako velké plus z edukativního hlediska, protože tyto praktické věci ve škole neuvidím. Na druhou stranu mám příští týden ve škole zkoušku a raději bych se učil,“ popisuje situaci student Adam Eliáš.
Masarykova univerzita stále apeluje na to, aby studenti v první řadě řádně absolvovali studium. „Už od jara univerzita prokazuje, že pomáhá a bude pomáhat. A ráda. Ví, jaká je její společenská odpovědnost a role. Nutno však dodat, že pracovní povinnost je dosti vzdálená od obsahu studia a prodlužování nouzových opatření rozhodně nepřispívá k jeho naplňování,“ uvedl pro idnes.cz rektor univerzity Martin Bareš.
Studenti v nemocnicích nemohou zastupovat doktory nebo zdravotní sestry, protože nemají kvalifikaci. Zatím zastupují práci ošetřovatele nebo sanitáře. „Jsem na pozici ošetřovatelky, ale vlastně dělám skoro všechno, protože jsem na expektačním oddělení. Sem přijmeme pacienta, vyšetří jej lékař a pak čeká na výsledek testu,“ popisuje své zkušenosti studentka Hana Mikošková.
„Obecně děláme základní věci. Pomáháme s hygienou, jídlem, úklidem, měříme teplotu nebo ve stanu odebíráme vzorky. Jak ale budeme pomáhat v budoucnu nedokážu říct, všechno se bude odvíjet podle situace,“ líčí svou zkušenost studentka Veronika Bártová.
Oproti první vlně se u mediků náplň výpomoci změnila. Nebudou pouze odebírat vzorky pacientů, ale budou součástí normálního provozu. „My se budeme snažit, aby to měli studenti jako součást své praxe. Protože ta je pro ně nesmírně důležitá. Oproti té první vlně, kdy jsme je zapojovali spíš pro práci v odběrových stanech, nyní se budeme snažit zapojit je do péče odborné, aby tak byli s pacienty a aby trénovali na své budoucí povolání,“ dodal Ludka.
Samotní studenti vnímají zkušenosti z normálního provozu za velmi cennou zkušenost. „Přiřadili mě na II. Interní kliniku. Chodím tam tak dvakrát za týden. Pokud není zrovna moc práce, tak můžu být s doktory a ti vysvětlují co a proč komu předepisují. Někdo se mnou dokonce probíral biochemické testy pacientů. Je to dobrá práce a ostatní jsou rádi, že tam chodím a chci jim pomoct,“ dodává Mikošková.
„Jsem na oddělení kde nám leží covidoví pacienti, ale ne ti kritičtí. Celou směnu je člověk v ochranných pomůckách (plášť, respirátor, rukavice, štít nebo brýle), ale je v tom neskutečné vedro. Spíše co mě mrzí, tak je to vztah s pacienty, je to hodně neosobní. Za mě je to obohacující brigáda, kdy se člověk toho hodně naučí. Dokonce za to pobíráme i plat,“ uzavřel Eliáš.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
