Česko má jednu z nejnižších proočkovaností proti chřipce, nemoc přitom jen v Evropě ročně zabije až 70 000 lidí. Očkování proti chřipce má jen 5% Čechů. Senioři a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma.
Každý rok chřipkou onemocní 15% světové populace a jen v Evropě na ni také 70 000 lidí ročně umírá. Přesto má k očkování proti tomuto onemocnění pouhých 5% Čechů. Seniorů, kteří spadají do nejvíce náchylné skupiny lidí, se nechává očkovat jen dvacet procent, čímž jsme si vysloužili sedmé místo v žebříčku nejslabší proočkovanosti v Evropě. Nejlépe jsou na tom naopak ve Velké Británii, kde se proti chřipce rozhodlo preventivně bojovat tři čtvrtiny seniorů.
V České republice s chřipkou každoročně válčí okolo milionu lidí. Počty se pohybují od 850 tisíc až do 1,2 milionu, spadají do nich však pouze hlášené případy. Skutečná čísla jsou mnohem vyšší, většina Čechů se totiž rozhodne onemocnění léčit domácími prostředky.
Podle Státního zdravotního ústavu u nás na komplikace spojené s chřipkou ročně podlehne až dva tisíce lidí, což je třiapůlkrát více než při dopravních nehodách. „V Evropě je ale chřipka ročně zodpovědná dokonce za 22 milionů závažných onemocnění a až 70 tisíc úmrtí. A podle Světové zdravotnické organizace způsobí až půl milionu úmrtí ročně po celém světě,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.
Nejvíce náchylní jsou na chřipku senioři, každý rok zemře v Evropě v souvislosti s touto nemocí 60 tisíc lidí starších 65 let. K nejohroženějším skupinám se řadí i těhotné ženy a osoby se závažnými zdravotními obtížemi či oslabeným imunitním systémem. I přes to, že je očkování stále účinnější prevence, kterou mají pojištěnci starší 65 let ze zákona zdarma, nechává se jich očkovat pouze 20,3 procenta.
Méně očkovaní jsou senioři už jen v šesti zemích EU, a to v Estonsku, Lotyšsku, Polsku, Slovinsku, Litvě a na Slovensku. „Česká republika se v tomto ohledu naprosto vymyká, a to nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově. Seniorů očkovaných proti chřipce je u nás méně než například v Maroku, Chile nebo Rusku,“ doplňuje Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Očkování naopak věří nejvíce lidí ve Velké Británii, Španělsku nebo Francii, kde proočkovanost přesahuje 20% celkové populace. Evropská Unie by ráda tuto hodnotu zvýšila na 30% hranici, Světová zdravotnická organizace si zase za cíl stanovila proočkovat 75 % seniorů. Očkování by mělo pomoci i ostatním věkovým kategoriím. U dospělých lidí dokonce zabrání onemocnění v 70 až 90 procentech. U starších osob očkování snižuje riziko hospitalizace pacientů se zápalem plic a zabraňuje úmrtí slabších jedinců.
„V Česku by zvýšení proočkovanosti z pěti na alespoň patnáct procent kromě stovek zachráněných životů přineslo státu i finanční úsporu v hodnotě přes miliardu korun,“ dodává Tomáš Odstrčil.
