V Brně se vyrábí elektronové mikroskopy za miliony. Vědci dostali nové zázemí

Elektronové mikroskopy a jižní Morava

Brno je již dlouhá léta světovou velmocí v oblasti elektronové mikroskopie. První prototypy složitých přístrojů jihomoravští vědci zkonstruovali již na počátku padesátých let minulého století. Československá elektronová mikroskopie se tehdy pod drobnohledem Armina Delonga a jeho kolegů Bláhy, Drahoše, Zobaře a Speciálného zapsala do světového povědomí. Elektronový mikroskop sestrojený firmou Tesla Brno získal zlatou medaili na bruselském expu v roce 1954. V Belgii se vystavuje dodnes. 

Svou dominantní pozici si Brno udrželo napříč dekádami. Zatímco Delong a kolegové přístroj konstruovali za pomocí papírových nákresů a složitých rovnic, dnes jich z regionu do světa putuje asi sedm set ročně. Každý z mikroskopů má podobné množství součástek jako letadlo a stojí asi dvacet milionů korun. 

Špičkové zázemí pro vědu

S elektronovou mikroskopií úzce souvisí studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií. Vědečtí pracovníci, jež se těmito tématy profesně zabývají, v těchto dnech jásají. V Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně se totiž otevřelo nové Centrum elektronové mikroskopie. Vědci tak dostali špičkové zázemí, prostor pro širší spolupráci s univerzitami, průmyslovými partnery i nejlepšími evropskými pracovišti. V budově v Žižkově ulici sice nebudou vznikat kompletní přístroje, zdejší úsilí však přinese nové materiály s lepšími vlastnostmi. 

Součástí centra jsou kromě pěti specializovaných místností na mikroskopy také laboratoře pro příprav vzorků a podpůrné zázemí pro výzkumný tým. Vše je již plně v provozu. Budova také udržuje stabilní prostředí nezbytné pro citlivá měření. Dokáže minimalizovat vibrace, elektromagnetické rušení i kolísání teplot. 

„To jsou nezbytné podmínky pro to, abychom získali maximum z našich přístrojů, například lepšího bodového rozlišení, než je vzdálenost mezi atomy v pevných látkách," vysvětlila vedoucí skupiny Elektronové mikroskopie ÚFM Stanislava Fintová. 

Budovu využijí také studující

Budova se v Žižkově ulici stavěla dva roky a přišla na 110 milionů. Financovala ji Akademie věd České republiky. Centrum nebudou využívat jen vědečtí pracovníci ÚFM, ale také externisté z výzkumných organizací, univerzit a průmyslových podniků. Po patřičném zaškolení budou moci přístroje využívat zcela sami, bez jakéhokoliv dozoru.

Využití v praxi

V brněnském ústavu se věnují zejména výzkumu a vývoji nových materiálů. Za pomocí elektronových mikroskopů je analyzují až na úroveň atomů, vylepšují je, mění jejich chemické složení a tvoří nové varianty. Tyto materiály se využívají v oblasti umělé inteligence a kvantových počítačů nebo při 3D tisku kovů, keramik a multimateriálů. 

Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že jižní Morava je pro vědu stěžejním regionem. Zdejší investice do výzkumu přesahují nejen republikový, ale také evropský průměr. „Přibližujeme se technicko-vědeckým centrům jako jsou Malmö nebo Freiburg. Data nám říkají, že ve výzkumu a vývoji pracuje na jihu Moravy každý desátý. To je opravdu vysoká koncentrace," zdůraznil premiér. 

S brněnskými výzkumníky úzce spolupracují průmyslové špičky. Poznatky jsou aplikovány v energetice, v letectví, na železnici i v automobilovém průmyslu.