Neděle, 31. července 2022, 19:30
Do oborů s výučním listem nastoupil v uplynulém školním roce nejmenší podíl žáků v novodobé historii Česka, to znamená od roku 1993. Podíl nových učňů činil 27,2 procenta všech přijatých do středních škol. V předchozích letech se jejich množství pohybovalo kolem 30 procent. Největší zájem je o maturitní obory středních odborných škol. V Jihomoravském kraji o maturitu stojí zhruba tři čtvrtiny přijatých žáků.
Přijatých do maturitních oborů středních odborných škol podle dat přibylo od roku 2012 o pět procentních bodů na zhruba dvě pětiny. K nárůstu podílu studentů maturitních oborů přispělo asi i to, že školy na jaře 2021 nemusely konat jednotné přijímací zkoušky, čehož jich v odborném vzdělávání využila asi polovina. Vyplývá to z dat Národního pedagogického institutu (NPI).
Podle NPI se vývoj podílu žáků ve středoškolských oborech v posledním desetiletí různě měnil. V učebních oborech nejprve mírně narůstal, až ve školním roce 2012/2013 dosáhl maxima 32,1 procenta. Pak ale začal klesat k hodnotě kolem 30 procent a po roce 2020 je ještě nižší. Pokles počtu učňů podle institutu nicméně tak výrazný nebyl. Důvodem je to, že do středních škol přichází čím dál silnější ročníky. Loni tak do učebních oborů nastoupilo 30 199 žáků, což je o 308 míň než o rok dříve.
Podíl studujících se v minulých deseti letech změnil i v klasických maturitních oborech středního odborného vzdělávání. Do školního roku 2012/13 klesl na 34,8 procenta, pak postupně rostl až k 37,5 procenta ve školním roce 2019/2020. Po vypuknutí epidemie covidu v roce 2020 množství žáků v maturitních oborech ještě vzrostlo. V minulém školním roce do nich nastoupily dvě pětiny nově přijatých středoškoláků, což představovalo 44 450 žáků. Bylo to o přibližně 4 000 víc než rok předtím.
Podíl přijatých do všech maturitních oborů, včetně gymnázií a oborů s maturitou i výučním listem, dosahoval v roce 2011 asi 67,4 procenta. Nyní je to 71,9 procenta. Nejmenší podíl žáků nastoupil do těchto oborů v roce 2012, kdy to bylo 66,9 procenta. Přibývá přitom hlavně studentů středních odborných škol. Podle statistik ministerstva školství přijaly loni odborné školy do čtyřletých maturitních oborů 57 137 dětí, zatímco čtyřletá gymnázia 13 081.
Do učebních oborů jde v současnosti největší podíl dětí v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je to kolem třetiny. Nejméně nových učňů chodí do škol v Praze, kde je zároveň největší zájem o maturitní obory. Loni v září do nich v hlavním městě nastoupilo 83,5 procenta přijatých na střední školy. Další největší podíl nových žáků v maturitních oborech má Zlínský a Jihomoravský kraj. Do oborů s maturitou v nich nastupuje kolem tří čtvrtin přijatých do středních škol.
Pokles zájmu o učební obory zasáhl v posledních letech nejvíc obory gastronomické. Vliv na to měly zřejmě i restrikce kvůli covidu, kdy se mimo jiné uzavřely restaurace. Výrazně menší úbytek nových studentů zaznamenal NPI v oborech strojírenských a uměleckých, nárůst v oborech zemědělských, stavebnických a zdravotnických.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Možná nemám vybroušenou gramatiku, ale vím jistě, že prázdná hlava, zústane prázdnou. Chce to se zajímat o historickou minulost, aby člověk věděl, má li nějakou budoucnost.
Stejně jako se intelektuál zřejmě nejapně ztrapní, pokud se pokusí dělat nějaký řemeslný úkon, tak se i podobně nejapně ztrapňuje člověk, který má potřebu neustále se k něčemu vyjadřovat v internetových diskuzích, aniž by měl k tomu měl patřičný intelektuální základ či vzdělání (tím myslím např. základní schopnost porozumění psanému textu, znalost české gramatiky, geopolitiky, historie nebo alespoň minimální počet mozkových buněk). Zdravím tímto také pana Filipsa!
Zdravím pana FILIPCE, kterému plně rozumím - také jsem se prvně vyučil v černém řemesle, následně si udělal průmyslovku, ale opravdu, jak píšete, dříve např. zedník opravdu uměl všechno a se vším si musel poradit a výdělky nebyly tak vysoké, ale jak jsem psal, o řemeslo není už takový zájem a je to velká škoda, protože až odejdou staří mazáci do důchodu, bude o dobrého řemeslníka velká bída a sháňka. Plně s Vaším příspěvkem souhlasím a Vaší práce si moc považuji, i když se neznáme. Hezký den.
Rozmní mohou být, to ale nemá nic společného s řemesle.Dobrý zámečník, klempíř musí umět všechno, né jako třeba dnešní zedníci, kteří umí jen lepit hebelky lepidlem, ale namíchat maltu neumí. Tak je to se vším. Naučil sem se v životě několik řemesel a myslím, že dobře, když mě to dobře živilo, uměl sem opravit a postavit kolo,dělal sem vodu, topení, malování, tapetováni, obložit koupelnu včetně vodoistalace, poloit dlabu, zdít a omítat. Ručně už to umí málo zedníku a klasicky omítnou strop jen ti staří.Dva roky jsme s kolegou dělali kompletní elektroinstalace včetně zapojení.To všechno mě více jak 30 let velmi dobře živilo.
Nejsou učni, ale za to si dobře vydělávají mladé šlapky na privátech a YOUTUBEŘI u PC s placenými lajky za PLÁCÁNÍ NESMYSLNÁCH KECŮ A ŽVÁSTŮ...ale ne všichni, jsou tam i rozumní mladí lidé, od kterých by se mohli senioři také mnohé naučit.
Je to velká škoda, přechytralých blbců co maji sice maturitu a nic neumí je hodně, chytrých a schopných řemeslníků je málo. Dříve se zámečnik v učení naučil pilovat, musel zvládnout základy obojího svařováni, kovařiny, obráběni na všech strojích. Krom toho, že se musel stroje a zařízení naučit i opravovat. Potom na tovaryšské zkoušce musel vyrobit třeba hasák, pilku na železo a kladívko, museu umět rozebrat a opravit zámek. Takto vyučen v praxi uměl začátky řemesla a mohl se dále učit. Dnešni vyučenci jsou zaměřeni na speciální část svého oboru a ostatní neumí a v praxi jsou téměř nepoužitelní, a musí se učit od začátku. Prostě je to špatně, dnešni vyučeni řemeslníci až na vyjimky nic neumí.
