Neděle 30. 3. 2025 | Svátek má Arnošt
České školy i rodiny tápou v tom, jak podpořit mladou generaci v účelném využívání technologií. Dospívající získávají nejvíc znalostí a dovedností ve volném čase, kdy mají prostor experimentovat a dělat chyby. Ve škole využívají jen omezené množství digitálních pomůcek. Situaci mapovali výzkumníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Poznatky shrnuli v knize.
Výzkum se zaměřil na patnáctileté žáky. Odborníci zjišťovali, jak využívají technologie jejich učitelé, ale mluvili také s dětmi a jejich rodiči. Narazili na význam generačních rozdílů. Rodiče dnešních náctiletých s počítači a mobily nevyrůstali, kdežto pro jejich děti jsou integrální součástí života, což ovlivňuje náhled obou skupin.
Adolescenti měli například popsat, při jakých příležitostech berou přístroje do ruky. Mluvili o tom, jak se za pomoci hudebních nahrávek učí angličtinu nebo střih videí, organizují se ke školním projektům přes komunikační nástroje nebo při sportu a výletech používají navigace a mapy.
„Zažili jsme ale řadu situací, kdy rodiče právě toto hodnotili jako negativní a vnímali to jako ono zprofanované neustálé koukání do telefonu. Přitom takovou činnost dětem nelze vytknout,“ uvedl jeden z autorů knihy Jiří Zounek.
Vzhledem k tomu, jak široké spektrum digitálních pomůcek děti využívají, jim dnes prý není možné dávat příkazy typu, že na počítači stráví jen hodinu denně. Přínosnější je bavit se nimi o tom, k čemu a jaké technologie potřebují, a tak trochu se od nich i učit. Výzkumné rozhovory se vedly ještě před pandemií, odrážejí tedy tehdejší míru připravenosti škol.
Podle odborníků pořád platí to, že osazenstvo třídy nelze zaujmout jen technickými fígly. Žáci a studenti pořád oceňují hlavně schopnost učitele nadchnout pro téma a informace předat. „Když ale porovnáme, jak integrální součástí našeho života se technologie staly, tak musíme konstatovat, že integrální součástí výuky rozhodně nejsou,“ uvedl Zounek.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
