Architekti z VUT plánují rekonstrukci polární stanice v Antarktidě

Ruské boxy a plíseň

Stanice Nelson stojí na ledovém kontinentu už bezmála 30 let. Před čtyřmi lety ji dostal od soukromníka do správy Český antarktický nadační fond. Výzkumným týmům z Česka slouží převážně jako útočiště při cestě na známější stanici J. G. Mendela. Objekt ale postupně dosluhuje a expedice jej nemohou naplno využívat. 

„Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň. V Antarktidě sice plíseň sama o sobě není, ale v přímořských oblastech je problém s velkou vlhkostí. Některé stanice se dokonce vlivem plísně časem rozpadnou,“ popsal současný technický stav Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.

Specifické zadání

Studenti pod vedením zkušených lektorů navrhli, že zrekonstruovaná stanice poslouží badatelům jako sklad, laboratoř i malá ubytovna. Architekti se navíc při návrhu museli vyrovnat s náročným zadáním. V Antarktidě totiž panují drsné přírodní podmínky. Například z důvodu nízkých teplot, vysokého UV záření či silného větru museli brát ohled na to, že stavební materiály rychle degradují. Při jejich výběru se proto musí postupovat velmi obezřetně. 

„Získali jsme data meteorologického měření z nejbližší stanice. Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh,“ uvedl některá specifika stavby v tak extrémních podmínkách Kaftan. 

Komplikovaná stavba 

V návrzích architekti také zohledňovali samotnou stavbu stanice. Montáž totiž musí být jednoduchá, jelikož se poblíž nenachází žádné železářství, stavební stroje nejsou k dispozici a navíc v oblasti nelze ani kopat. „Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním,“ zdůvodnil Kaftan. 

Podle Kaftana se tým odborníků snaží rovněž najít způsob, jak vybudovat ekologické spalovací toalety, získat energii nebo optimálně vyřešit ukotvení podloží. „Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, což je řešení z Mendelovy stanice, nebo využít kovové klece (gabiony), které by se na místě vyplnily kameny, “ sdělil. 

Prototyp menšího skladu chtějí architekti vytvořit v právě budované robotické laboratoři na Fakultě architektury a následně ho nejlépe nabídnout například správci některé z horských oblastí, kde by ho lidé otestovali třeba jako útulnu v podobně extrémních podmínkách, alespoň co se týče vlhkosti.