Pro pedagogy a studenty brněnských univerzit je online výuka náročnější než prezenční. Učitelům chybí zpětná vazba a studenti těžko udržují pozornost. U menších žáků základních škol musí být přítomni i rodiče.
Pedagogové se snaží vymyslet různé způsoby, jak studenty do online výuky více zapojit. „Osobně jsou moje pocity dosti smíšené, když mluvím do počítače, mám zapnutou kameru a na druhé straně je jen černé pole s označením jména a příjmení přihlášeného studenta. Hlavní problém shledávám ve ztrátě osobního kontaktu se studenty a interakce, která je běžná z prezenční výuky. Z toho důvodu se při přednáškách cíleně ptám studentů, vyvolávám apod., abych měla přehled, zda problematice rozumí,” uvádí pedagožka Alena Oulehlová z Univerzity obrany v Brně.
Podle ní negativní dopady z dlouhodobého hlediska převáží. „Z mého názoru člověk, ať již student nebo akademický pracovník, ztrácí návyky, řád, stává se izolovaný, s nebezpečím inklinace k prokrastinaci. Od studentů vím, že jim dělá velký problém udržet pozornost, protože existují jiné podněty, které se skryjí za vypnutou kamerou a i mikrofonem. Zvyšují se nároky na jejich individuální přípravu a spousta z nich má problém se namotivovat nebo dokonce správně učit,” dodává Olehlová.
Online výuku zpomaluje i pomalá technika a hodina tak ztrácí svojí plynulost. „Výuka online je určitě náročnější kvůli různým technických komplikacím, ke kterým občas dochází, a také kvůli tomu, že v ní chybí určitá návaznost v tom, jak na sebe se studenty reagujeme. Tím se do určité míry asi ztrácí přehlednost, kterou hodiny pro studenty mají,” říká pedagog Jan Šerek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Doplnil však, že většina jeho studentů se velmi snaží být při hodině aktivní a jejich pozornost je podobná, jako při prezenční výuce.
Co se týče studentů, většina z nich zastává názoru, že oproti jarnímu semestru jsou pedagogové lépe připraveni. „Ve srovnání s minulým semestrem, kdy vše probíhalo za pochodu, musím říct , že tento semestr mají u nás na právech online výuku opravdu připravenou. Přednášky probíhají buď formou živých přenosů z přednáškových místností na fakultě nebo nahráním okomentované PowerPoint prezentace. Co se týče seminářů, ty probíhají formou MS Teams. I když zapnutí kamery není povinnost, mnoho seminarizujích nás vždy prosí o její zapnutí. Pokud chceme odpovídat na dotaz či vznést nějaký komentář k probírané problematice, používáme funkci “zvednutí ruky”, kterou MS Teams nabízí. Dle mého názoru toto nejlepším možným způsobem simuluje klasický seminář. Musím uznat, že Masarykova univerzita - konkrétně Právnická fakulta, se snažila co nejlépe připravit na tuto nelehkou situaci a poskytnout nám studentům platfomru, která by zajistila právo na vzdělání v nejlepším možné podobě,” říká studentka práv Tereza Ševčíková.
Studenti VUT vítají, že velká část přednášek a seminářů jim zůstává dostupná i po vyučování. „Myslím, že můžu mluvit za všechny studenty, když řeknu, že oceňuji možnost pustit si přednášku i později po záznamu. Rozhodně se pak líp připravuju na testy,” říká Jiří Kučera z fakulty Podnikatelské.
Studentka Fakulty Sociálních sociálních studií Karolíná Šerá si výuku taktéž chválí. „Za mě je to tento semestr dobře provedené, minulý někteří učitelé ani neměli online přednášky a posílali úkoly jen mailem. Online hodiny s učiteli i spolužáky jsou alespoň částečnou náhradou fyzického kontaktu," říká Karolína. Také dodává, že na hodinách hodně diskutuje, pracuje ve skupinkách a tedy celá online výuka není pouze o přednesu učitele.
Co se týče menších žáku základních škol, je to spíše náročnější pro jejich rodiče než pro ně. Podle pedagožky Miroslavy Kučerové ze základní školy v Pozořicích je online výuka pro rodiče časově dost náročná. „Malé děti udržují pozornost hůře a musí je tedy při výuce kontrolovat i rodiče. Distanční vzdělávání v jejich případě prostě nemůže fungovat bez jejich asistence. Pokud to tak bude probíhat chvíli, tak si to umím představit, ale pokud by to mělo trvat déle, tak to tedy, děj se vůle boží,“ poznamenala Kučerová.
Pro maminku 2 malých dětí Lucii Pokornou je situace časově velmi vyčerpávající. „Ke každodenním povinnostem mi ještě přibyla role učitelky. Děti jsou ještě malé a neposedné, musím je neustále hlídat, zda dávájí při hodině pozor. Ještěžě chodí do stejné třídy, takže mají stejný rozvrh a úkoly. Jinak bych se z toho zbláznila. Obdivuji ostatní maminky, které mají děti rozdílných třídách," uzavírá situaci Lucie.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
