Čtvrtek, 19. září 2019, 11:30
Erasmus+ nabízí studentům, učitelům i dobrovolníkům příležitosti ke zkvalitnění jejich dovedností a kvalit v rámci pobytů v zahraničí. Na výjezd dostane každý student rozpočet, který pokryje náklady na cestování i ubytování. I přesto se dle výzkumu Zájmu mladých lidí o zapojení do programu Erasmus+ alespoň jednoho projektu účastnilo jen patnáct procent mladých ve věku od patnácti do třiceti let. Jako hlavní problém uvedli dotazovaní finance, jazyk a odloučení od blízkých.
Erasmus+ jako vzdělávací program Evropské unie na období 2014-2020 slouží pro zvýšení kvality, kvalifikace a dovedností. Zúčastnit se jej mohou studenti, učitelé i dobrovolníci. Do projektu se jako programové země zapojují členské státy Evropské unie, země zahrnuté v Evropském hospodářském prostoru, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Projekty se v rámci Erasmus + dělí na tréninkové kurzy a výměnu mládeže. Intenzivní a odborné tréninkové kurzy jsou určeny především zkušeným pracovníkům s mládeží. Naopak výměna mládeže slouží spíše pro rozšíření obzorů účastníků. „Výměna mládeže je volnočasovou záležitostí. Účastníci mají větší prostor k poznávání okolí a kultury, jelikož program nebývá nijak náročný,“ vysvětlila účastnice Erasmus+ Veronika Wróbelová. Do výměny se obvykle zapojí více lidí z jedné země. „Už jsem byla takto vycestovala do Německa, Srbska a Turecka. Každý z výjezdů je zaměřen na určité téma, v Berlíně se jednalo o problematiku migranství, v srbském městečku Vranje o výtvarné a taneční umění a v turecké Adaně byl projekt zaměřen na ekologii,“ popsala Wróbelová.
V Turecku se projektu účastnila na pozici vedoucího skupiny „Mou úlohou bylo zajistit podporu a doprovod účastníkům, kteří se do Erasmus + zapojili poprvé, komunikovat s ostatními organizátory a účastníky a rozdělování nákladů za dopravu jednotlivým účastníkům české skupiny,“ přiblížila Wróbelová.
Program Erasmus+ mohou využít studenti i přes svou školu, musí však projít výběrovým řízením. „Hlavními kritérii pro výběr studentů jsou studijní prospěch, motivace a znalost cizího jazyka, v němž bude studium na zahraniční instituci probíhat,“ upřesnila referentka pro zahraniční vztahy Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Dagmar Hábová. Zprostředkování projektu přes školu využila i Wróbelová. „Můj první studijní výjezd byl na univerzitu v Lisabonu, kde jsem měla strávit rok, nicméně škola za moc nestála, navíc jsem si nemohla z kapacitních důvodů zapsat předměty, které po mě chtěli na univerzitě v Česku,“ uvedla Wróbelová. Dodala, že ačkoliv měla být výuka v angličtině, téměř nikdo z učitelů v tomto jazyce nemluvil a museli jí pomáhat spolužáci.
Z výzkumu Zájmu mladých lidí o zapojení do programu Erasmus+ uskutečněným agenturou STEM/MARK bylo zjištěno, že o projektu ví více než polovina mladých od patnácti do třiceti let. Do samotného programu Erasmus+ se ale zapojilo jen patnáct procent dotazovaných, kteří jako hlavní překážky dlouhodobého pobytu v zahraničí uváděli finance, jazyk a odloučení od blízkých. „Osobně si myslím, že o programu ví mnohem méně než polovina lidí. Jinak ale hrají velkou roli rodiče a jejich svolení, také jsem se setkala s názorem, že lidé projektům nevěří. Hledají za tím nějaký háček, protože jim přijde zvláštní, že mohou někam vyjet a učit se zadarmo,“ řekla organizátorka projektů Erasmus+ Andrea Fleissigová. Častým důvodem je podle ní i nedostatek času.
