Již 60 let míří návštěvníci na úpatí nevysoké Mniší hory v Brně - Bystrci, aby zde obdivovali exotická zvířata. Tamní zoologická zahrada, která na zhruba 65 hektarech plochy chová 250 druhů obojživelníků, plazů, ptáků a savců, byla založena v roce 1950 a slavnostně otevřena před 60 lety, 30. srpna 1953.
Současná Zoologická zahrada města Brna, kterou mimo jiné proslavil první chov šimpanzů v někdejším Československu nebo čtvrtý umělý chov ledního medvěda na světě, každoročně přiláká kolem čtvrt milionu návštěvníků. Rekordní byl rok 2008, kdy zoo zažívala "medvídkománii" poté, co lední medvědice Cora porodila dvojčata Billa s Tomem, za kterými dorazilo rekordních 320.000 návštěvníků.
Iniciátorem vzniku zoologické zahrady v Brně byla Spolek pro zřízení zoo, který byl založen již v roce 1935. O dva roky později spolek otevřel v Tyršově sadu v Kounicově ulici první zookoutek, který však byl v roce 1941 z rozhodnutí protektorátních úřadů zlikvidován.
Po válce obnovený spolek začal intenzivně hledat pozemek pro zřízení zoo. Nakonec se dohodl s Masarykovou univerzitou, která dostala od státu pozemky na Mniší hoře zabavené brněnskému agustiánskému klášteru s tím, že zde zřídí botanickou zahradu. Univerzita se se spolkem dohodla na souběžném budování botanické i zoologické zahrady. Později byly pro botanickou zahradu vybrány jiné prostory a celá Mniší hora připadla zoo.
Práce na stavbě zahrady začaly v roce 1950. Krajský národní výbor zřídil Družstvo pro vybudování zoologické zahrady v Brně (to bylo posléze změněno na organizační jednotku kraje s názvem Zoologická zahrada kraje Brněnského), v jehož čele stanul architekt Otto Eisler, který se stal i prvním ředitelem zoo.
Zahrada v prvních letech nabízela pouze výběhy a voliéry, první pavilón, vivarium s nádržemi pro ryby, plazy a obojživelníky, byl otevřen v roce 1956. Následovaly další stavby, například medvědinec zahradu obohatil v roce 1959, pavilóny opic byly otevřeny v letech 1964 a 1965. V 70. letech se zoo rozšířila o výběh pro tygry, bazén pro lachtany, pavilón exotických plazů či restauraci s terasou, v dalším desetiletí přibyly například stáje a výběhy pro africkou zvěř, ale i vzdělávací a informační středisko a nové pokladny.
V 90. letech se zoo se potýkala s existenčními problémy i častými změnami vedení. Později se situace zlepšila a zahrada se dále výrazně rozšiřovala. Vznikla řada atraktivních míst, jako například Tygří skály (výběhy a ubikace tygrů a levhartů s umělými skalami, vodopády, potoky a jezírky), expozice severské zvířeny Beringia (například výběh pro vlky arktické a bobří doupě), výběh koní Převalského s mongolskou jurtou či dětská zoo a restaurace U tygra.
V poslední době brněnská zoo, jejíž součástí je i Stálá akvarijní výstava v centru Brna, návštěvníkům připravila například 11 nových sladkovodních akvárií s 80 živočichy z různých částí světa včetně rarit z Amazonie. A podle ředitele Martina Hovorky plánuje vybudovat podmořský koridor s obřími nádržemi s 10.000 hektolitry vody, v nichž chce mít chobotnici, obří korýše
a predátory. Hlavními lákadly současnosti jsou však především další dvojčata ledního medvěda - Kometa a Nanuk.
Zdroj ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
