Školáci na jižní Moravě neumí hospodařit s penězi, ukázal průzkum

Většinu peněz získávají děti na druhém stupni základních škol i jejich vrstevníci z víceletých gymnázií od rodičů či prarodičů. Zhruba 57 procent jihomoravských dětí dostává pravidelné kapesné. Třetina si navíc vydělává domácími pracemi. 

Každý třetí se zadlužuje opakovaně

Průzkum zároveň ukázal, že jihomoravské děti s penězi často nevyjdou. Osm z deseti dětí v kraji zná situaci, kdy si všechno utratily, a přesto by si rádi něco koupily. „Více než polovina respondentů tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Třetina se zadlužila dokonce opakovaně,“ upozorňuje na výsledky průzkumu Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. Většinou si podle něj děti půjčují od kamarádů. „Zkušenost s tím má každé 65 procent z nich. Tři z deseti respondentů zažili situaci, kdy měli problém půjčené peníze vrátit,“ upozorňuje Filip Hrubý.

Dluhy naštěstí nejsou pro děti na jižní Moravě běžným řešením, ukázal také průzkum. Pokud nemají zrovna naspořeno, a touží si něco koupit, vyberou si čtyři z deseti školáků jinou, levnější, alternativu. Stejný počet se s rodiči domluví na spolufinancování. Každý desátý pak přemluví k nákupu rodiče. „Každé dvacáté se rozhodne peníze postupně ušetřit,“ popisuje Filip Hrubý.

38 procent jihomoravských dětí má běžný účet v bance. Každé šesté má zkušenosti s výběrem z bankomatu, každé páté vyzkoušelo platbu kartou v obchodě. Platbu kartou na internetu už provádělo 5 procent dětí. 58 procent jihomoravských dětí má zkušenost pouze s hotovostí.

Školáci se učí, jak zhodnotit kapitál

Průzkum potvrdil, že finanční gramotnost dětí roste s věkem a že děti se učí velmi rychle. Hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou pro ně stále rodiče, roste ale význam školy, spolužáků a sociálních sítí. I proto spustila Česká spořitelna projekt Abeceda peněz. Jeho cílem je přiblížit dětem svět financí a hravou formou prohloubit jejich vědomosti týkající se hospodaření s penězi. „Naší ambicí je zvýšit finanční gramotnost u všech žáků základních škol v celé republice. Proto také usilujeme o oficiální akreditaci ministerstva školství programu Abeceda peněz,“ doplňuje Filip Hrubý.

V rámci několikaměsíčního programu se v Abecedě peněz školáci seznamují se světem byznysu, učí se plánovat své finance a nové znalosti postupně za pomoci odborných lektorů i svých učitelů přenášejí do praxe. „Děti během několika měsíců vybudují vlastní firmu, stanoví si obchodní cíle i strategie a společně usilují o jejich naplnění. Na závěrečném jarmarku, který je přístupný veřejnosti, se pak pokouší vydělat své první peníze,“ říká Filip Hrubý s tím, že velice oblíbenou součástí výuky je i návštěva pobočky. Děti si tam vyzkouší práci bankéřů včetně manipulace s bezpečnostním kufrem plným peněz.

Celkem se v loňském pilotním ročníku do Abecedy peněz zapojila téměř dvacítka základních škol z celé republiky. Jarmarky jim vynesly dohromady 350 tis. korun, které děti použily obvykle na výlety a zábavu či charitativní činnost. Čtvrťáci z Jihlavy například poslali peníze indickému chlapci, kterého škola adoptovala na dálku a jemuž peníze pomohou financovat školné. Domažlické děti pak věnovaly peníze na podporu chlapce s mozkovou obrnou, písečtí páťáci podpořili zvířecí útulek.

Podnikaví žáci na jižní Moravě

Letos se do Abecedy peněz zapojí přibližně 70 nových základních škol. „V následujících letech pak plánujeme postupné rozšiřování projektu. V každém školním roce bychom rádi oslovili zhruba 3,5 tisíce dětí ze všech regionů,“ říká Filip Hrubý.

Zkušenosti České spořitelny ukazují, že vzdělávací projekty zaměřené na finanční gramotnost mají veliký smysl. „Průzkum nám potvrdil, že mladí lidé, kteří prošli podobnou aktivitou, rozumí financím lépe než jejich vrstevníci, kteří tuto zkušenost nemají,“ doplňuje Filip Hrubý.