Obce na jihu Moravy hodně investují, čerpají ale nejméně dotací

Jihomoravské obce a města v posledních čtyřech letech nadprůměrně investovaly, na financování investic však čerpaly nejméně dotací ze všech krajů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF a z údajů, které ČTK poskytli zástupci jihomoravských měst.
Brno hospodařilo v letech 2022 až 2025 vždy přebytkem. Příjmy i výdaje proti roku 2022 narostly zhruba o pět miliard na loňských 23,8 miliardy příjmů a 23,1 miliardy výdajů. Nejnižší přebytek, 110 milionů korun, byl v roce 2022. Další dva roky přesáhl miliardu, loni byl 701 milionů. S celkovými výdaji rostly i kapitálové výdaje. V roce 2022 byl podíl investic na celkových výdajích 29,3 procenta, loni se 7,7 miliardy korun bezmála 34 procent. Za čtyři roky přijalo Brno investiční dotace ve výši zhruba 1,99 miliardy. Dluh na konci roku 2021 byl 2,85 miliardy korun. Do roku 2024 klesl na 1,87 miliardy korun. Loni vzrostl na 2,55 miliardy. Na konci roku 2021 mělo město na účtech 4,84 miliardy, na konci roku 2025 bezmála 7,5 miliardy korun. Loni čerpalo kontokorentní úvěr jednu miliardu na financování investic.
Hospodaření Hodonína v letech 2022 a 2023 skončilo schodkem 98,6 milionu korun, respektive 179 milionů korun, následující dva roky přebytkem. Příjmy proti roku 2022 narostly o více než 200 milionů téměř na 939 milionů v roce 2025. Výdaje střídavě rostly a klesaly, tento vývoj kopírovaly i investiční výdaje. Nejvyšší byly v roce 2025, kdy činily 291 milionů korun. Za čtyři roky přijal Hodonín investiční dotace ve výši 216,3 milionu korun. V letech 2022 až 2025 se městu dařilo snižovat dluh. Na konci roku 2021 činil 24,7 milionu korun, pak klesal až k částce 1,7 milionu korun na konci roku 2025. Na konci roku 2021 mělo město na účtech 254 milionů korun, na konci loňského roku o 130 milionů více.
Znojmo v letech 2022 a 2025 střídalo při hospodaření jak schodek, tak přebytek. V prvních třech letech se výdaje pohybovaly okolo 1,3 miliardy korun, v roce 2025 vzrostly kvůli větším investicím na 1,6 miliardy korun. Jelikož příjmy se pohybují stabilně okolo 1,3 miliardy korun, bylo saldo v loňském roce nejvyšší a činilo minus 273 milionů korun. Tomu odpovídal i úbytek peněz na účtech města. Zatímco na konci roku 2021 činil 619 milionů a v roce 2024 712 milionů korun, na konci loňského roku to bylo 410 milionů. Za čtyři roky činily kapitálové výdaje města, tedy investice 1,2 miliardy korun. Největší byly právě loni, kdy činily 461 milionů. Přijaté dotace činily za čtyři roky 193 milionů korun. Zadlužení města je poměrně stabilní a jeho důvodem je v současnosti z velké části úvěr na stavbu bazénu. Na konci roku 2021 byl dluh 325 milionů korun, poté se zvýšil na 381 milionů a od té doby znovu klesá. Loni činil 324 milionů.
Břeclav po celé volební období hospodařila se schodkem, který se pohyboval od 59 milionů korun za rok 2022 až po loňských 341 milionů. Současně stoupaly náklady na investice a opravy, které podle dat poskytnutých Městským úřadem Břeclav stoupaly ze 150 milionů za rok 2022 na 330 milionů v roce 2025. Zadluženost města se za volební období zvýšila, důvodem je kompletní rekonstrukce krytého bazénu a letního koupaliště za víc než půl miliardy korun, kterou město financuje mimo jiné z úvěru. Čísla o hospodaření ukazují v loňském roce také vysoký příjem dotací, a to 362 milionů korun. Je v nich započítaná přidělená dotace na rekonstrukci břeclavského zámku a jeho přeměnu na Dům přírody CHKO Soutok ve výši 148 milionů korun. Jedním z největších dokončených projektů v končícím volebním období byla rekonstrukce hlavní části Domova seniorů za 179 milionů korun.
Blansko mezi lety 2022 a 2025 střídalo při hospodaření schodek i přebytek. V prvních třech letech se výdaje pohybovaly od 623 do 704 milionů korun, v roce 2025 kvůli výraznějším investicím vzrostly na téměř 936 milionů korun. Příjmy v loňském roce klesly na 738 milionů po roce 2024 s 905 miliony. Saldo v roce 2025 činilo minus 198 milionů korun. Se schodkem ve výši necelých 23 milionů korun město hospodařilo i v roce 2022. Naopak v letech 2023 a 2024 vytvořilo přebytky, kdy přebytek jen v roce 2024 přesáhl 201 milionů. Na konci loňského roku mělo Blansko na účtech přibližně 132 milionů korun. Za čtyři roky činily kapitálové výdaje města více než miliardu korun. Největší byly loni, kdy dosáhly 462 milionů korun a tvořily téměř polovinu celkových výdajů. Přijaté dotace na investiční projekty činily za čtyři roky 245 milionů korun, s výrazným vrcholem 167 milionů v roce 2024. Zadlužení města zůstává poměrně nízké a úvěry Blansko čerpá na investiční akce. V roce 2022 činil dluh u úvěrových institucí 61,5 milionu korun, do roku 2024 klesl na 26 milionů a na konci loňského roku byl 53,4 milionu korun.
Také Vyškov mezi lety 2022 a 2025 střídal při hospodaření jak schodek, tak přebytek. Zatímco v roce 2023 město dosáhlo přebytku přes 101 milionů korun, ve zbylých třech letech skončilo v deficitu. Nejvyšší schodek zaznamenalo v roce 2024, šlo o minus 64 milionů korun. Loni byl schodek 55 milionů. Příjmy postupně rostly z 585 milionů v roce 2022 na loňských 722 milionů korun, výdaje však v roce 2025 dosáhly téměř 777 milionů korun. Tomu odpovídal úbytek peněz na bankovních účtech města. Zatímco na konci roku 2021 na nich město mělo přes 295 milionů korun, na konci loňského roku to bylo necelých 235 milionů. Za čtyři roky činily investice téměř 533 milionů korun. Největší byly loni, kdy dosáhly 195 milionů korun a tvořily čtvrtinu celkových výdajů. Přijaté dotace na financování investičních akcí činily za čtyři roky 100,5 milionu korun. Město má úvěr ve výši 60 milionů korun na odkup Vyškovského pivovaru, jehož splácení je rozloženo do tří dvacetimilionových splátek v letech 2025 až 2027.











Diskuze
0Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Komentování je jen pro přihlášené