Žádáme více pravomocí a peněz pro městské části. O místních záležitostech se má rozhodovat na místní úrovni. Chceme spravedlivé rozdělování investic. Městské části se nesmí dělit na první a druhou kategorii, všichni obyvatelé Brna jsou si rovni. Kde je odpovědnost, musí být i kompetence. To jsou témata nově vznikající platformy Spravedlivé město, která dnes zveřejnila své memorandum.
„Všechny kandidující subjekty v roce 2014 deklarovaly podporu městským částem, slibovaly přesun kompetencí, slibovaly, jak bude brán ohled na názor městských částí. Jsme velice znepokojeni, neboť v Základních programových prioritách připravovaného programového prohlášení RMB na období 2014-2018 není o těchto slibech ani zmínka. Ukazuje se, že předvolební sliby a deklarace vedení města na sněmu starostů městských částí byly pouze sliby,“ praví se v textu prohlášení.
Iniciativa je širokou otevřenou nadstranickou platformou pro jednání o budoucím uspořádání Brna. K cílům obsaženým v memorandu Spravedlivé město se přihlásilo několik desítek lidí včetně starostů městských částí, zastupitelů místních samospráv i významných osobností.
“Spravedlivé město je ideovou platformou, otevřenou všem, kteří chtějí aktivně pracovat na novém modelu fungování Brna,” říká o cílech Spravedlivého města mluvčí signatářů Mgr. Tereza Vašíčková, členka zastupitelstva městské části Brno-Líšeň.
Memorandum se má stát základem pro proces, vedoucí k spravedlivějšímu uspořádání města. Iniciativa chce změnou statutu a dalšími cestami dosáhnout nového rozdělení kompetencí mezi městské části a velkou radnici.
„Prvotním cílem je otevřít širokou diskuzi o změnách v uspořádání Brna,“ popsal směřování iniciativy starosta městské části Brno-Bystrc JUDr. Tomáš Kratochvíl. “Zastupitelé městských částí musí hájit zájmy svých občanů. Jsem přesvědčen, že spravedlivější fungování Brna a rovnoprávné postavení všech jeho částí je zájmem vysoce oprávněným,” dodal.
Signatáři iniciativy cítí, že současný stav rozdělení pravomocí mezi městskými částmi a centrem je neudržitelný. Pocit silné nespravedlnosti je v Brně již roky zdrojem konfliktů stále rostoucí intenzity a zásadní překážkou dalšímu rozvoji.
„Rozhodovací pravomoci v Brně jsou od samého začátku nastaveny silně centralisticky. Po celou novodobou politickou historii pak trvale dochází k plíživému převádění stále širších kompetencí z místní úrovně na vedení města. Moc a spolu s ní i možnosti kontroly se občanům vzdalují víc a víc,“ zdůraznil Mgr. Jan Mandát, místopředseda spolku Živé Brno.
Nejde jen o mechanismy rozhodování a finanční toky. Neméně podstatný je i morální rozměr problému. Ačkoli jsou zastupitelé městských částí voleni občany stejně jako zastupitelé samostatných obcí, a lidé od nich tedy očekávají stejnou míru odpovědnosti, v současném uspořádání je naplnění takových očekávání nemožné. Dochází k rozevírání nůžek mezi pravomocemi a odpovědností. Občané městských částí Brna oprávněně volají k zodpovědnosti za místní problémy členy lokální samosprávy, ta však nemůže skutečnou správu vykonávat. Místo ní rozhoduje vedení města.
„Občané Brna jsou tak v nerovnoprávném postavení vůči občanům samostatných obcí. Jsou na tom podobně, jako kdyby o záležitostech například Kuřimi nebo Tišnova nerozhodovalo místní zastupitelstvo složené z místních lidí, ale zastupitelstvo kraje,“ popisuje problémy současného stavu Tereza Vašíčková.
„Zatímco lidé v samostatné obci mají své zastupitele blízko a mohou jejich práci kontrolovat, v Brně tu možnost nemají. Je tak porušován princip subsidiarity, k němuž se Česká republika přihlásila a který je základem spravedlivé dělby moci mezi různými stupni samosprávy. Zásada subsidiarity je popsána v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. Vedle zásady svěření pravomocí a zásady proporcionality tvoří základní pilíř rozhodování o evropských záležitostech,“ říká Marek Nosek, jeden ze signatářů prohlášení.
Iniciativě Spravedlivé město se nelíbí ani způsob, jakým jsou v Brně rozdělovány peníze na investice. „V rozdělování peněz na investice neexistuje žádný systém. Městské části jsou zcela závislé na lobbyingu vůči magistrátu. Centru tato situace vyhovuje, může městské části vydírat. To je však zcela nepřijatelné vůči občanům, kdy se na základě místa, v němž bydlí, mohou ocitnout v pozici občanů druhé kategorie. Platí sice stále stejné daně, pokud se však přestěhují do části města, která není magistrátem protěžována, budou v mnohem horší situaci než jinde,“ pokračuje Marek Nosek.
Nepředpověditelnost v přidělování investic způsobuje hlubokou nespokojenost zejména v okrajových městských částech. Pocit nerovnoprávnosti pak v důsledku tak ohrožuje samotnou integritu města. „O odtržení od města se v řadě městských částí mluví takřka trvale,“ popisuje situaci signatář memoranda Pavel Švarc. „V minulosti bylo uspořádáno referendum o odtržení na jihu města a většina hlasujících se v něm vyjádřila pro samostatnost. Dezintegraci města tehdy zabránila pouze těsně nedostatečná účast. Chceme snad, aby se město místo dalšího rozvoje rozpadlo?“
Iniciativa Spravedlivé město si klade za cíl vytvořit nové, spravedlivější uspořádání města, které bude vycházet z konsenzuální dohody. „Chceme takový model, který bude přijat všemi městskými částmi jako spravedlivý, rozumný kompromis. Model, který umožní nejen dobré fungování města bez třenic a konfliktů, ale umožní v příštích dekádách i jeho růst. Řada blízkých obcí by se časem mohla stát součástí Brna ku prospěchu svých obyvatel i obyvatel města. Pokud však těmto obcím nedokážeme nabídnout rovnoprávné, výhodné postavení, město místo růstu čeká mnohem chmurnější budoucnost,“ obává se Mgr. Jan Levíček, starosta městské části Brno-Ořešín.
“Vytvoříme nové, spravedlivé uspořádání. Přicházíme řešit problém, o němž se v Brně hovoří dlouhá léta. Chceme změnit samotné základy fungování města,” uzavírá Tereza Vašíčková.
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
