Na místě někdejší brněnské Velké synagogy zazněly po desítkách let šabatové písně i modlitba za zemřelé. Archeologický výzkum na parcele po nacisty vypálené synagoze odkryl základy stavby, fragmenty vitráží i další pozůstatky židovské historie města.
V místech, kde stávala brněnská Velká synagoga, v pátek poprvé po mnoha desetiletích zazněly šabatové písně a modlitba na památku zemřelých. Synagogu v roce 1939 vypálili nacisté. Parcela na nároží Přízovy a Spálené ulice zůstala nezastavěná a v posledních týdnech tam pracovali archeologové. Zájemci si mohou odkryté základy prohlédnout o víkendu u příležitosti festivalu Open House Brno, připravují se i další akce.
„Po desetiletích mlčení se snažíme toto místo vrátit do paměti města,“ řekla Eva Yildizová ze spolku Štetl.
Archeologický výzkum ukázal, že monumentální synagoga měla několik stavebních fází, nejstarší z poloviny 19. století. Zbyly však jen základy. Zajímavým odkrytým prvkem je takzvaná protiklenba, která pomáhala nést a rozložit váhu ochozů, uvedl archeolog Jiří Zubalík.
Archeologové objevili také různé zlomky dlaždic a kamenných prvků nebo fragmenty vitráží s motivem Davidovy hvězdy. Zajímavostí je zlomek šálku s vyobrazením neznámé synagogy. Práce budou pokračovat ještě několik týdnů.
Pozemek v současnosti patří developerské firmě. „Budu se zasazovat o to, aby část pozemku zůstala nezastavěná a byla pietně upravená,“ řekl starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl (ODS).
Předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek připomněl, že synagogu vypálili brněnští Němci hned na počátku okupace. Holokaust nepřežilo asi 10.000 brněnských Židů. „Po válce nebylo kým a pro koho ji obnovovat, postupně se pak vytratila i vůle a ochota,“ uvedl Kanarek. Obci dnes slouží menší synagoga Agudas Achim v nedaleké Skořepce.
Modlitbu na památku zemřelých pronesl v češtině i hebrejštině brněnský rabín Menaše Kliment. Stejné modlitby a písně podle něj zaznívaly v synagoze i těsně před jejím vypálením v březnu 1939.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?