Po 31. 8. 2026Pavlína
Z kraje

Rybáři mají utrum. V jejich oblíbeném revíru v Podyjí se zabydlel ohrožený orel

Nicolas Rosier2 minuty čtení16. 4. 2026, 19:00
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: NP Podyjí

V Podyjí opět hnízdí majestátní dravci. Orli mořští se vrátili do oblíbeného revíru 13/1, kde před dvěma lety úspěšně odchovali mladé. Rybáři proto mají až do konce června utrum. Pokud by opeřence někdo vyrušil, mohli by hnízdo nebo případná ptáčata opustit.

Někteří rybáři velmi rádi tráví čas poblíž řeky Dyje a mají tam svá oblíbená místa. Do Národního parku Podyjí pak většinou směřují ti, kterým vyhovují pstruhové vody. Své plány teď ale budou muset krapet pozměnit. Správci parku totiž oznámili, že oblíbený revír Dyje 13/1 bude až do úterý 30. června uzavřen. Hnízdí v něm totiž kriticky ohrožený orel mořský.

„Rybářský revír Dyje 13/1 je až do 30. června uzavřen. Platí zákaz rybolovu, vstupu do klidového území a využívání všech přístupových cest. Důvodem je ochrana hnízdění kriticky ohroženého orla mořského," napsali na sociálních sítích. 

V rozhodnutí dále stojí, že omezení činnosti je platné pro všechny členy Moravského rybářského svazu, kteří jsou oprávněni k rybolovu v tomto revíru, a také pro rybářskou stráž. „Zákaz vstupu platí pro vlastní revír Dyje 13/1 i pro stanovené přístupové cesty k revíru v částech, které leží v klidovém území NP Podyjí," stojí v usnesení.

Majestátní ptáci se vrací na Moravu

Orel mořský patří k největším žijícím orlům vůbec, rozpětí jeho  křídel může být až dva a půl metru. Žije v blízkosti evropských a asijských vod, živí se převážně rybami a ptáky. V minulosti z mnoha oblastí Evropy zcela vymizel, lidé ho totiž pronásledovali. V osmdesátých letech se však velký dravec začal postupně vracet i do původních hnízdišť. Momentálně v Evropě žije kolem pěti tisíc párů.

Z Čech opeřenci zmizeli v druhé polovině 19. století, na Moravě poslední hnízdiště zanikla ve dvacátých letech století minulého. Dlouhá desetiletí se zde objevovali pouze v zimě, přičemž největším zimovištěm bylo pravidelně Třeboňsko. Právě tam se dravci vrátili během osmdesátých let. V roce 2019 jich v tuzemsku žilo 500 až 600.

Dospělí ptáci nemají v přírodě žádného přirozeného predátora, největší hrozbu pro ně lidé. Pokud je někdo vyruší při hnízdění, často se stává, že odletí. Riziková je třeba těžba dřeva. Velkým problémem je také ilegální pokládání otrávených návnad.

V Podyjí se těmto majestátním dravcům zalíbilo. V roce 2024 tu dokonce úspěšně vyvedli mláďata, a to po třiceti letech. I tehdy správci parku přijali opatření vedoucí k tomu, aby nikdo hnízdění nerušil. Hnízdišť v té době zaznamenali asi šest.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

1

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
VN
Viktor Nemecek17. 4. 2026, 20:43
Njn. pravda se nehodí, kritiky smažeme, aby se náhodou o ochráncích veřejnost nedozvěděla pravdu...

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Dětem po tragické nehodě u Doubravníku je lépe. Dvě už jsou z nemocnice domaDoprava

Dětem po tragické nehodě u Doubravníku je lépe. Dvě už jsou z nemocnice doma

Zdravotní stav dětí, které minulý týden utrpěly zranění při tragické havárii u Doubravníku na Brněnsku, se zlepšil. Dvě propustili z Dětské nemocnice do domácího ošetřování, zbývající dvě zraněné děti lékaři přeložili z oddělení anesteziologie a resuscitace na jednotku intenzivní péče.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook