Brno lituje odsunu Němců do Rakouska po druhé světové válce

"Město Brno upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka," uvádí se v deklaraci.

Němci museli po druhé světové válce odejít z Brna. Okolo 20.000 jich podstoupilo takzvaný Brněnský pochod smrti, při kterém zhruba desetina z nich zemřela vyčerpáním. "Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo," uvedl Vokřál. Podle něj deklarace vyjadřuje naději, že na základě znalosti historických události a jejich důsledku už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly. "Je to naděje, že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento," doplnil Vokřál. Podle něj by všichni měli zapomenout na staré křivdy a společně se obrátit k budoucnosti.

Brněnský zastupitel a zároveň náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL) však připomněl, že by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno v návaznosti na to za odsun Němců. Stejný názor vyjádřil i hejtman Michal Hašek (ČSSD). "Politika nemá hodnotit a interpretovat historii. Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" uvedl Hašek. Proti byla například i KSČM, podle jejíchž zástupců měl odsun Němcům předejít odplatě za válku ze strany Čechů.

Zastupitel za TOP 09 Josef Drbal, který je ředitelem Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, upozornil, že ať už někdo působil násilí nebo mu čelil, bylo by vhodné ke smíření přistoupit. "Setkávám se s lidmi, kteří když umírají, nebolí je fyzická zranění, ale více je trápí psychické záležitosti. Proto je potřeba, aby se smířili a mohli v klidu odejít," řekl Drbal.

Brno letos u příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války vyhlásilo Rok smíření s cílem připomenout historické události z let 1939 až 1945. Cílem je uctít památku všech brněnských obětí tohoto období i následného vyvedení německy mluvících obyvatel. Proto se 30. května uskuteční Pouť smíření z Pohořelic do Brna, která má připomenout poválečné vyvedení Němců z Brna. Akce se zúčastní velvyslanci, rakouští a němečtí hosté a pamětníci těchto událostí. Celá pouť skončí pietním aktem u pomníku v areálu starobrněnského kláštera.

Základní údaje o takzvaném brněnském pochodu smrti:

- Vysídlení německého obyvatelstva Brna nařídil místní zemský národní výbor 29. května 1945. Stalo se tak ještě předtím, než odsun německého obyvatelstva z území Československa schválila Postupimská konference. Opatření se týkalo především žen, dětí a starých osob, protože dospělí a práceschopní muži museli v Brně pomáhat odklízet trosky.

- Pochod byl zahájen 30. května 1945 večer, kdy se zhruba 20 až 25.000 brněnských Němců vydalo pod dohledem ozbrojených stráží pěšky do Rajhradu a dále do tábora v Pohořelicích na Břeclavsku. Odtud část z nich pokračovala dál k Mikulovu a do Rakouska, kam došlo kolem 15.000 lidí. Zbytek zůstal v Pohořelicích.

- Podle pamětníků panovaly během pochodu velmi tvrdé podmínky. Řada účastníků zemřela v důsledku vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem a krutému zacházení ze strany dozorců. Ti se podle deníku Mladá fronta DNES z června 2005 z velké míry rekrutovali z řad zaměstnanců brněnské Zbrojovky.

- Údaje o počtu obětí se značně rozcházejí. V Česku se běžně uvádí 1700 mrtvých. Německé zdroje však hovoří i o více než 5000 obětech.

- Událostí se v minulosti zabývala česká policie. Šetření v roce 1996 skončilo se závěrem, že při pochodu zemřeli tři lidé, dalších 457 potom v táboře v Pohořelicích sešlostí, vysílením, po průjmech, úplavici či nevhodné stravě. Policie, která podle tisku případ šetřila pro podezření z trestného činu genocidy, věc odložila.

- Oběti brněnského odsunu připomíná památník nedaleko Pohořelic, kde byl po válce nouzový tábor, ve kterém zemřelo několik stovek lidí. Obětem pochodu je věnován rovněž pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí v Brně, kde tragický pochod začal.

- Podle sčítání obyvatel z roku 1930 žilo v Brně celkem 257.256 obyvatel, z nichž se k německé národnosti hlásilo 52.165, tedy přibližně jedna pětina.

Zdroj: ČTK