Út 1. 9. 2026Linda a Samuel
Společnost

Vzácný brouk se po sto letech vrátil na jih Moravy. Vědci ho našli na Soutoku

Anna Pospíšilová2 minuty čtení15. 1. 2026, 13:00
Vzácný brouk se po sto letech vrátil na jih Moravy. Vědci ho našli na Soutoku
Vzácný brouk se po sto letech vrátil na jih Moravy. Vědci ho našli na Soutoku · Foto: Tamás Németh

Ochránci přírody i vědci mají důvod k radosti. V chráněné krajinné oblasti Soutok se po více než sto letech znovu objevil jeden z nejvzácnějších evropských brouků. Lesknáček dubový se ukázal u zámečku Pohansko. Jeho výskyt potvrdil, že staré duby mají pro přírodu obrovský význam.

Ochránci přírody i vědci se radují. V chráněné krajinné oblasti Soutok se totiž po více než sto letech objevil vzácný brouk, konkrétně nedaleko zámečku Pohansko. Svědčí mu tamní staré stromy, zejména duby. Jde totiž o lesknáčka dubového, jednoho z nejvzácnějších evropských brouků.

Lesknáček dubový je nenápadný, zhruba centimetrový brouk s lesklým tělem. Žije výhradně na starých dubech, kde se ukrývá pod kůrou a živí se v chodbičkách kůrovců. Patří k mimořádně vzácným druhům.l V Evropě byl dlouhá léta znám jen z několika ojedinělých, často historických nálezů. Na území Česka se objevil jedinkrát, a to v roce 1911 ve Střelicích u Brna. Pak po něm nebylo přes sto let ani stopy.

Staré duby na Soutoku. (FOTO: David Hauck)

„Přítomnost jednoho z nejvzácnějších evropských brouků podtrhuje význam mohutných dubů v CHKO Soutok pro zachování přírodní rozmanitosti naší země. Mohutné duby jsou domovem mnoha unikátních, často velmi ohrožených druhů. Problém je, že rychle mizí,” uvedl Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.

Mohutné staré duby se už před více než sto lety rozhodli zachovat Liechtensteinové při správě lesů a úpravách místní krajiny. Postupem času ale tyto mohutné stromy začaly odumírat. Ještě nedávno to vypadalo, že ze Soutoku úplně zmizí.

Zlom přišel v roce 2007, kdy lesníci a ochránci přírody začali na pasekách ponechávat jednotlivé stromy, zhruba sto na každých deset hektarů. Většina z nich přežila, rychle zesílila a dnes jich v oblasti rostou už tisíce. „Na přelomu tisíciletí to se starými duby v lužních lesích a jejich obyvateli vypadalo bledě, je skvělé, že situace se díky spolupráci lesních hospodářů a ochrany přírody postupně mění,” doplnil Čížek.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

2

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
MN
Mirek Nováček16. 1. 2026, 11:10
úžasný objev,to vždy cloveka potesi
JM
Josef Malinsky16. 1. 2026, 4:15
Připadá mi to, jako bychom opět vítali kůrovce na Šumavě.To bylo také řečí o zachování přírodní rovnováhy a bezzásahových zónách.Až se to nakonec proměnilo v celostátní kalamitu, která gradovala před pár lety a s následky se lesníci potýkají ještě nyní.Dodnes si vzpomínám na Tdebatu, kdy tehdy úřadující ministr živ. prostředí za "zelené" Bursík, tvrdil, že se nemusíme šíření obávat, že "je schopen uletět jen pár set metrů"...

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
V Kohoutovicích otevřeli klimapark. V horku se sám spustí a začne ochlazovatSpolečnost

V Kohoutovicích otevřeli klimapark. V horku se sám spustí a začne ochlazovat

Horké letní dny budou v brněnských Kohoutovicích o něco příjemnější. Radnice proměnila původní dětské hřiště na Libušině třídě v nový klimapark. Lidé v něm najdou mlžítka, pítko, stín i zeleň. Ochlazování navíc při teplotách nad 26 stupňů automaticky spustí teplotní čidlo.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook