Út 1. 9. 2026Linda a Samuel
Společnost

Hluk ze silnice muži z Brna znepříjemňoval život. Po deseti letech vysoudil 150 tisíc

ČTK2 minuty čtení15. 1. 2026, 7:00
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie · Foto: Pixabay.com

Libor Dolák z Brna-Bosonoh se po letech dočkal odškodnění. Stát mu musí zaplatit 150 tisíc korun za to, že hygienická stanice kdysi povolila hlukovou výjimku u silnice vedle D1. Soud rozhodl, že dlouhodobé obtěžování hlukem bylo nezákonné.

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.

Odvolací senát pražského městského soudu potvrdil květnový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 2, který v kauze rozhodoval potřetí. Dvakrát mužovy nároky zamítl, naposledy se však musel řídit nálezem Ústavního soudu. Podle něj kvůli výjimce udělené hygieniky nemusely krajské organizace další roky dělat žádná opatření, aby v oblasti hluk snížily.

Dolák se žalobou domáhal náhrady škody ve výši 500 tisíc korun. Prvoinstanční soud uznal jako adekvátní částku 150 tisíc korun, s čímž odvolací senát souhlasil. „Podle našeho názoru odpovídá individuální nepohodě, která byla žalovanému způsobena,“ uvedl v odůvodnění soudce Pavel Vlach. Odškodnění podle něj také koresponduje s částkami přiznanými v dřívějších podobných případech.

Muž považuje odškodnění za nízké. Česká republika podle něj podobné zásahy do zdraví či pohody lidí hodnotí velmi málo. Dolák uváděl, že byl vystaven nadměrnému hluku dlouhodobě 20 let. Hygienická stanice vydávala výjimku opakovaně. Soud ale podle Vlacha mohl rozhodovat jen o době po vydání poslední z nich. Nemohl také uznat odškodnění pro další členy Dolákovy rodiny, jak muž žádal.

Manželé Dolákovi se domáhali náhrady újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Postupovali podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Újma spočívala ve stresu, obavách, ohrožení a zhoršení zdravotního stavu a celkově snížené kvalitě života.

Požadovali po ministerstvu zdravotnictví 500 tisíc korun pro každého. Obvodní soud, Městský soud v Praze ani Nejvyšší soud jim nevyhověly. Po nálezu Ústavního soudu musely rozhodovat znovu, ovšem z procesních důvodů jen o nároku Libora Doláka. Jeho manželka totiž v minulosti nepodala dovolání k Nejvyššímu soudu, spor tak pro ni skončil.

Jak městská část Bosonohy, tak blízké Troubsko na Brněnsku jsou dlouhodobě silně zatížené hlukem z dopravy. Dolák již dříve uvedl, že podle jeho názoru podobně jako on trpí hlukem přibližně tisícovka lidí kolem silnice.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
V jihomoravském kraji ubývá prvňáčků, mezi staršími dětmi vedou maturitní oboryVzdělání

V jihomoravském kraji ubývá prvňáčků, mezi staršími dětmi vedou maturitní obory

S příchodem září zasedly jihomoravské děti do školních lavic, některé z nich úplně poprvé. Prvňáčků přitom podstatně ubylo. Očekává se, že tomu tak bude i v příštích letech. Starší studenti naopak vzali útokem maturitní obory.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook