Pondělí 5. 5. 2025 | Svátek má Klaudie
Druhý nejdelší jeskynní systém v České republice po roce opět otevře své brány. Jeskyně Býčí skála není lidem běžně přístupná, zimují v ní totiž netopýří, které je potřeba chránit. Zájemci si nyní mohou rezervovat jednu z mimořádných červnových prohlídek. Akce proběhne za každého počasí, organizátoři doporučují pevnou obuv a dávku opatrnosti.
Býčí skála, která se nachází v Křtinském údolí mezi Adamovem a městysem Křtiny, nepatří k řadovým jeskyním. Narozdíl od zbytku CHKO Moravský kras není veřejnosti běžně přístupná, lidé se do komplexních systémů podívají jen během Dnů otevřených dveří. Býčí skála se nachází severně od Brna a spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Jeho délka přesahuje 18 kilometrů.
Správci jeskyně v těchto dnech spustili rezervace na červnové prohlídky, které připadají na druhý, třetí a čtvrtý víkend v měsíci. Návštěvy mimo Dny otevřených dveří jsou možné jen výjimečně, Býčí skála je totiž jedním z největších zimovišť netopýrů v republice. Z důvodu ochrany zimujících zvířat je od října do konce dubna pro exkurze zcela uzavřena.
Prostor jeskyně pravidelně využívá až dva tisíce zimujících netopýrů, mezi nimiž nalezneme tucet různých druhů. Dalším z nich slouží také skalní štěrbiny Krkavčí a Býčí skály mimo jeskyně. Tvorové prostory využívají také jako významné společenské shromaždiště v období podzimních přeletů. Skuliny ve stěně a stropě vnějšího portálu jsou zimovištěm netopýrů rezavých. Přilehlé Josefovské údolí je vhodným lovištěm pro mladé netopýry. Ti se loveckým dovednostem učí již na konci svého prvního léta.
Vstup do jeskyně je možný pouze s průvodcem, a to na vlastní nebezpečí. „Akce se koná vždy od 9 do 16 hodin, za každého počasí. Prohlídka jeskyně trvá přibližně hodinu. V jeskyni je vysoká vlhkost a teplota asi 9°C. Cesty jsou upravené, ale nejsou betonové jako v jiných, veřejnosti přístupných jeskyních. Doporučujeme pevnou obuv a teplejší oblečení, například dlouhé kalhoty a svetr či bundu. Psi do jeskyně nesmí," upozornili organizátoři prohlídek.
Vstupné ani vstupenky se při rezervaci termínu neplatí. „Na místě vybíráme pouze příspěvek na osvětlení, čerpadla a další výzkumy. Všichni průvodci a organizátoři to dělají ve svém volném čase," dodali organizátoři.
První zmínka o Býčí skále pochází z roku 1663, pralidé ji ale prokazatelně využívali už v období paleolitu. Její pravěké sídliště v roce 1867 při vykopávkách objevil Jindřich Wankel. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později, a díky níž jeskyně získala své jméno.
Wankel v jeskyně našel také rituální pohřebiště ze starší doby železné. Na dně Předsíně objevil více než čtyřicet koster a množství dobových předmětů. Šlo především o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Na příčině jejich úmrtí se historici a archeologové nedokážou shodnout. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se šlo o rituální pohřeb.
Poznatky se v roce 2020 rozhodli prověřit badatelé z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého pod vedením Martina Golce. Zjistili, že nešlo o vražedný rituál, ale dlouhodobě fungující pohřebiště tehdejších elit. V roce 1920 byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka. Ke konci druhé světové války začali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně budovat podzemní továrnu. Tu sice nestihli dokončit, stavební činnost však systém nevratně poškodila.
Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova jeskyně a Májové jeskyně. V osmdesátých letech potápěči odhalili Prolomenou a Proplavenou skálu, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak a v roce 2015 v samotných prostorách jeskyně také pohádka Korunní princ.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
