Brněnský rapper Maniak se rozhodl vstoupit do světa gastronomie a v Orlí ulici v centru Brna otevřel Bayt Kebap. Maniak se v podniku stará o marketing a gastronomickou stránku věci má na starost jeho společník Ibrahim. Pánové z Bayt Kebap kladou důraz na to, že na rozdíl od jiných prodejců svým zákazníkům nabízejí opravdové maso a ingredience od omáček po koření si připravují sami. Bayt Kebap otevřel své brány koncem uplynulého roku, i po měsíci od otevření však stojí před provozovnou pravidelně dlouhá fronta lidí, z nichž někteří trpělivě čekali na své jídlo i hodinu.
S Maniakem máme sraz před provozovnou v pondělí v půl čtvrté odpoledne. Když vejdeme dovnitř, vidíme Ibrahima, který zrovna shrabuje poslední kousky kuřecího masa z grilu. „Ahoj, už vyprodáno,“ hlásí Ibra Maniakovi. Otvírá se v půl dvanácté a až se maso vyprodá, musí se zavřít. Zájem o Maniakův kebab je i měsíc od otevření obrovský.
Maniak sedá na dřevěnou stoličku, já dostanu od obsluhy rozkládací rybářskou židličku. Sympatický punk. Za zvuku Ibrahimova úklidu kuchyně a cinkání nádobí se s Maniakem dáváme do rozhovoru. Hodně do něj bude zasahovat i Ibra, který má na starosti gastronomickou stránku provozu, a tak v textu označím, kdo z nich mi zrovna odpovídá.
Co přiměje rappera, aby si otevřel kebab?
M: S Ibrahimem jsme dlouholetí kamarádi a s tím nápadem přišel právě on. Já mu na to řekl, že jsem nad tím vždycky přemýšlel. Ibra má spoustu zkušeností z gastra. Zavíral svou dýmkárnu v centru města a zjistil, že ho tenhle formát už nebaví, takže se od dýmek a alkoholu posunul směrem k jídlu. Zjistili jsme, že v Brně prostě chybí kebab s poctivým masem. Aspoň my o žádným nevíme. Jako lidem, kteří kebab milujou, nám to tady prostě chybělo a nadchli jsme se pro realizaci tohohle nápadu.
Poslední roky se mluví o tom, že gastronomická scéna v Brně jde nahoru. Souhlasíte s tím?
I: Už tak pět let se o tom mluví a je nahoře. Od Brna se už moc čeká, ale pořád je tu prostor pro malé hráče, kteří prostě přijdou a mají úspěch s tím, že začnou nabízet kvalitní jídlo a služby.
M: Brno je relativně malý, domácí a každej se tu s každým zná, lidi si mezi sebou řeknou, jak jednotlivý podniky fungujou a rychle se to pak roznese, proto si prostě nemůžeme a ani nechceme dovolit dělat to blbě.
Jaké brněnské podniky máš rád?
M: Určitě Būcheck. Itálii dělají skvěle v Castellana Trattoria. Stejky jsou super U Starýho Billa, tam to působí rodinně. 4pokoje jsou super, Bar, který neexistuje má super burgr. Smash Burgers je zajímavý místo. Flek Brno taky točí na tyči, akorát dělají vepřový, ale dělají to dobře. Moje guilty pleasure je bistro Pagoda, který sice vypadá jako takový zaplivaný bistro, ale nakonec taky dělají dobrej vepřovej gyros.
V čem jste teda výjimeční? V čem jste lepší než kebaby, kterých je v Brně spousta?
I: V tom, že prodáváme opravdový maso, ne kupovanej polotovar, ve kterým ta hmota, co se tváří jako maso, neobsahuje maso skoro žádný. My si to maso navíc připravujeme sami. Nabízíme zatím jen kuřecí, které si nakládáme ve speciální marinádě. Kvůli tomuhle jsem byl poprvé po dvaceti letech v Iráku, abychom tam načerpali inspiraci pro tuhle naši provozovnu. I díky tomu bych řekl, že náš produkt tady chutná jako v Iráku.
M: Dáváme si záležet i na zelenině, máme tam nějaké fermentované věci, omáčky i koření si připravujeme sami, žádný konečný produkt tady vlastně není kupovaný, to bude určitě velký rozdíl. Sebere to víc času, energie, peněz, ale díky tomu lidem nabízíme skutečnou kvalitu.
Jaké jsou vaše role v podniku?
M: Jsme tři, všichni jsme společníci, já mám na starost marketing, Ibra všechno kolem jídla a Michal řeší náklady, logistiku a provoz. Každý z nás do podnikání dal svůj základní kapitál. Doplňujeme se, už se taky stalo, že když byla dlouhá fronta a chyběl člověk, tak jsem si prostě stoupl za kasu. I v tomhle se doplníme.
Co znamená písmeno "p" v názvu názvu Bayt Kebap? Je nějaký rozdíl mezi slovy kebab a kebap?
M: Z hlediska gramatiky najdeš na blízkým východě jak kebab, tak kebap, je to rovnocenné, to "p" neznamená nic zásadního. Bayt znamená arabsky domov, ale zároveň se mi líbí, že anglicky můžeš říct, že si dáš "bite", že si kousneš. Dá se to využít jako slovní hříčka, ale skutečný význam je domov, čímž odkazujeme na to, že jsme sem přivezli něco z Ibrahimova původního domova.
Kolik porcí denně uděláte?
M: Konkrétní číslo říct nechci. Vlastně to pořád ještě ladíme, zjišťujeme, jaké by mohly být kapacity a snažíme se je navyšovat.
Nejde si nevšimnout, že aktuálně zažíváte hype, bojíte se toho, co bude, až to nadšení z nového podniku u lidí opadne?
I: Až skončí hype, budem prostě fungovat dál jako normální kebab, ale teď se cítím tak, jako kdyby se ten hype nikdy neměl vypnout. Předvedli jsme něco, s čím jsou lidi moc spokojení, a to jsme předvedli jen ten základní produkt. My máme ale připravenou spoustu dalších věcí, které se chystáme postupně nabízet.
M: Já bych byl hodně opatrný s tím, že tenhle hype nikdy nezmizí. To je až moc s ramenama nahoru. Přistupujeme k tomu nadšení lidí s velkou pokorou, ale na druhou stranu víme, že ještě zdaleka nemáme venku všechno, čím můžeme nadchnout naše návštěvníky. Ve vývoji máme spoustu dalších produktů. K tomuhle projektu přistupuju jako v hudbě, nechci se soustředit na hype, jsem za něj sice vděčný, ale zároveň se dál dívám dopředu a rozvíjím to, co tvořím. Rozhodně nemáme v plánu se nechat uchlácholit tím, že teď se nám něco daří. Myslím si, že pokud udržíme poctivost, kterou jsme nastavili a budeme navyšovat nabídku, pak by se mohla udržet nebo navýšit i poptávka.
Nebál ses jít do gastra?
M: Kdo se nebojí, je blbej. Měl jsem spíš respekt, to je trochu lepší pojmenování. Do všeho skáču s tím, že mám určité obavy, ale zároveň na to kašlu.
I: Prostor pro strach vlastně nebyl, protože dobrej kebab byl prostě v Brně díra na trhu a já mám spoustu let zkušeností v brněnským gastru. Není to pro nás něco neznámýho.
Jaký máte s vaším podnikem plán?
I: Už teď plánujeme druhou pobočku se sezením. Náš cíl není dodat jeden produkt tady pro ulici, my bychom rádi změnili koncept kebabu v brně. Nám se nelíbí, co se tu lidem prodává a že ohřívání polotovarů bez masa dělá multimilionovej byznys.
M: Krátkodobě je náš plán zdokonalit všechno to, co teď nabízíme. Už teď jsme s naším produktem spokojeni, ale chceme ho pořád rozvíjet a vlastně si uvědomujeme, že to nikdy nebude finální. Provoz potřebujeme dotáhnout co se týká rychlosti a svižnosti do ideálního bodu, abychom prostě stíhali obsluhovat lidi, kteří na svůj kebab čekají ve frontě. Následně uvidíme podle zájmu zákazníků, kam až nás nechají se rozrůst.
Zmínil jsi fronty. Ty před podnikem stojí vlastně od otvíračky až do vyprodání a ještě teď nám sem chodí lidi, kteří by si kebab dali. Jak dlouho lidé ve frontě stojí?
M: Vždycky když sem přijdu, tak si tu frontu vystojím taky a už se mi stalo, že jsem čekal i hodinu.
I: Řekl bych, že v posledních dnech lidi čekají maximálně zhruba pětadvacet minut, většinou je to o hodně míň. Je to klasická streetfoodová fronta, občas je to volnější a dostaneš kousek hned.
M: S tím, že sem i teď po vyprodání naší dnešní zásoby, chodí lidi a my je musíme s omluvou posílat pryč, se pojí to, že chceme být schopní lidem nabídnout kebab i odpoledne a večer, takže zajíždíme personál a rozvíjíme sami sebe. Delší provoz a vyšší stav personálu je náš aktuální cíl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.