Dnes, 17:00
Odborníci z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity pomáhají vědcům z ukrajinských muzeí v Užhorodě a Ivano-Frankivsku s určováním stáří dřevěných kostelů na Zakarpatské Ukrajině. Dendrochronologové z Brna na dvou výjezdech shromáždili 174 vzorků z 12 dřevěných kostelů. Data získaná analýzou dřeva poslouží nejen historikům, ale také paleoklimatologům, informovala vysoká škola v tiskové zprávě.
Brněnský ústav oslovili se záměrem sestavení chronologie kostelů v této části Ukrajiny přímo zástupci muzeí. Badatelé shromažďovali vzorky v roce 2020.
„Vzorky se odebírají pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Vybíráme trámy, u kterých je zachován co největší počet letokruhů. Jedná se jak o velké trámy, tak i menší trámy s více úzkými letokruhy, díky tomu získáme více informací. Zároveň se snažíme vybírat trámy, kde je zachovaný takzvaný podkorní letokruh, tedy poslední letokruh, který strom vytvořil před tím, než byl pokácen, anebo vzorky, kde je zachována běl, tedy vnější světlejší část dřeva,“ uvedla vedoucí výzkumu Irena Sochová.
Dendrochronologové díky tomu dokážou přesně datovat stáří kostela s přesností na roky, při zachování podkorního letokruhu dokonce i na roční období daného roku.
„Vzorek následně v laboratořích ústavu zbrousíme a na měřicím stole zjišťujeme šířku letokruhu. Tím vytvoříme takzvanou letokruhovou křivku. Ke každému roku máme přiřazenou šířku letokruhů. Máme-li standardní chronologii a srovnáme s ní tyto křivky, tak podle toho můžeme kostel datovat," doplnila Sochová.
Muzeologové na Ukrajině zatím získávali informace o stáří kostelů z literatury nebo dochovaných záznamů. Nastávají ale situace, kdy byly kostely stěhovány a prameny pak odkazují k datu přemístění kostela, ale už ne k jeho stáří. Muzea budou mít od brněnských vědců také informaci o stáří dřeva, které může být starší než samotný kostel.
Téma je spojené i s dějinami Československa. „Po připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československu po první světové válce bylo pět dřevěných dubových kostelů převezeno ze Zakarpatské oblasti na naše území a už zde zůstaly. I z nich jsme odebrali vzorky pro sestavení standardní chronologie, jejich přesné datování a pro porovnání s kostely na Ukrajině," konstatovala vedoucí výzkumu.
Kvůli pokračující válce na Ukrajině nemohou nyní vědci odebírat další vzorky, s kolegy v muzeích jsou ale i nadále v kontaktu. Zachovalé dřevěné kostely jsou významnou památkou ukrajinské historie. Některé z nich jsou zapsané na seznamu kulturních památek UNESCO a řada se jich nachází ve skanzenu užhorodského muzea.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
