Ne 13. 9. 2026Lubor
Společnost

VIDEO: Brno zpřístupnilo dochovanou památku okupace z roku 1968. Slouží jako připomínka protestujících Brňanů

KKristýna Žáková3 minuty čtení21. 8. 2024, 13:00
VIDEO: Brno zpřístupnilo dochovanou památku okupace z roku 1968. Slouží jako připomínka odvahy protestujících Brňanů
VIDEO: Brno zpřístupnilo dochovanou památku okupace z roku 1968. Slouží jako připomínka odvahy protestujících Brňanů

Brno chce nově zpřístupněnou památkou připomenout odvahu místních obyvatel při protestech během okupace Československa v roce 1968. Právě Brno bylo jedno z prvních měst, které vojska okupovala. Vzkaz okupantům na zídce v Merhautově ulici, kterou během okupace měly projíždět tanky s vojsky, je jednou z posledních dochovaných památek dokládající odpor Brňanů proti invazi.

Jde o jediný dochovaný nápis z dob okupace v Brně

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala okupace Československa. Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Brno bylo mezi prvními městy, která byla okupována, a jeho obyvatelé vyjádřili svůj nesouhlas formou tichého protestu. Černé prapory, protiokupační nápisy ve výlohách, na zdech, tramvajích a dalších místech vysvětlovaly okupantům nesmyslnost fašistické kontrarevoluce, která byla záminkou pro vpád.

V době okupace vznikl v černopolské Merhautově ulici nápis, který se dodnes dochoval. Po podepsání Moskevského protokolu, který znamenal konec Pražského jara a nástup normalizace, byly všechny nápisy a připomínky okupace pečlivě ničeny. Poměrně velký a nápadný nápis v Brně však přečkal šestapadesát let. „Když se ozval pamětník Petr Feld a požádal o možnost jeho zachování, překvapilo mě, že jde o jediný dochovaný nápis v Brně dokládající odpor Brňanů proti invazi spřátelených vojsk,“ uvedl ve zprávě pro novináře starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (hnutí SOL).

Nápis byl po roce 1968 zatřen vápnem

Po roce 1968 ruští kolaboranti zatíraly všechny obdobné nápisy, včetně toho na adrese Merhautova 77. Postupně však z nápisu začalo vápno opadávat. Podle pamětníka Petra Felda se postupně písmenka nápisu začala odkrývat. Až někdy v devadesátých letech vápno opadalo celé a tak nechalo vyniknout zapomenutý nápis. „Přál bych si, abychom znovu nezažili dobu, kdy tudy budou jezdit ruské tanky," poznamenal Feld.

Nápis byl před dnešním odhalením pamětní desky konzervován. „Muzeum města Brna se zavázalo zachovat tuto důležitou část naší historie jako svědectví odvahy a odporu našich předků,“ dodal ředitel muzea Zbyněk Šolc. Tímto činem chce připomenout odvahu a odhodlání Brňanů během okupace, ale také vzdát hold všem, kteří usilovali o svobodu a demokracii.

Iniciativu pro zachování památky tvořili i místní obyvatelé

Tento památník nese nápis „захватчики домой – okupanti domů“, který je jednou z posledních dochovaných památek na spontánní protest obyvatel Brna proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Brno má bohatou historii plnou významných událostí a památek. Tento nápis je jednou z nich a zaslouží si, aby byl zachován pro budoucí generace jako důkaz naší odhodlanosti a touhy po svobodě,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Iniciativa k zachování pamětního místa v Merhautově ulici vzešla od místních obyvatel, městské části Brno-sever a několika institucí. Na památce se podílelo Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum a organizace Paměť národa. „Nápis památníku nám všem stále připomíná, že svobodný život není samozřejmostí. Protože stejně jako tehdy, než se nadějeme, mohou tudy projíždět cizí tanky,“ doplnil Maleček.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Na jižní Moravě ubývá obyvatel. Lidé se méně berouSpolečnost

Na jižní Moravě ubývá obyvatel. Lidé se méně berou

Počet obyvatel Jihomoravského kraje klesl v letošním prvním pololetí o 1737 na 1,228.779 lidí. Od začátku roku zemřelo v kraji o 2026 lidí více, než se narodilo. Naopak přistěhovalých do kraje bylo o 289 lidí více než vystěhovalých, což však přirozený úbytek nepokrylo.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook