Expozice v Jevišovce na Břeclavsku mapuje historii i současnost moravských Chorvatů

V 16. století ve strachu před tureckými nájezdy uprchly ze své domoviny dva až tři tisíce Chorvatů. Na Moravě Chorvaté osídlili nejjižnější části regionu, tehdy řídce obývané oblasti Břeclavska a Hodonínska. Postupně se asimilovali, v Jevišovce, Novém Přerově a Dobrém poli, kde si svou identitu, tedy zvyky, jazyk i kulturu, udrželi až do konce 40. let 20. století. Po druhé světové válce je komunisté z pohraničí odsunuli a vystěhovali na různá místa Moravy.

„Expozice provede návštěvníky příběhem moravských Chorvatů - od jejich příchodu na Moravu, nastíní, jak vypadal jejich život v původních vesnicích, v čem se odlišovali od okolního obyvatelstva, pomůže zorientovat se v tom, proč k jejich odsunu došlo," uvedla Kopřivová.

Zajímavostí expozice jsou originální nahrávky moravské chorvatštiny z roku 1910, které pořídil brněnský etnograf František Pospíšil. Patří mezi jedny z nejstarších dochovaných zvukových nahrávek na světě a jsou součástí nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Nechybějí dobové dokumenty, fotografie a také třeba kroje. Zajímavostí je to, že je Chorvaté nosili jako běžné oblečení nikoliv pouze při slavnostních událostech.

„Prarodiče bydleli v Jevišovce, měli pole, vinohrad, o všechno přišli, v roce 1948 je vystěhovali do Moravského Lačnova na Svitavsku. Tam obývali jednu místnost zchátralého statku. Dodnes mám doma schované dokumenty, kde se po státu domáhají adekvátní náhrady nebo odškodnění. Bohužel nikdy neuspěli," řekl Jiří Prokeš, který muzeu některé z krojových součástí i běžné oblečení po své prababičce Magdaleně Schwendtové věnoval.