I přes neutuchající mrazy je na některých vodních plochách v Brně a okolí led pořád slabý. Na všech měřených místech nedosahuje doporučovaných dvanáct centimetrů pro bezpečný pohyb osob po zamrzlých přírodních plochách.
V posledních týdnech je pro hlídky poříční jednotky městské policie měření tloušťky ledu na brněnských vodních plochách před víkendem téměř povinností. Snaží se tak zabránit nebezpečnému bruslení na nedostatečně zamrzlé přehradě či rybníku.
Nejnebezpečnější oblastí je v tuto chvíli podle strážníků Rokle na Brněnské přehradě. Síla zamrzlé hladiny se tam pohybuje od jednoho do pěti centimetrů. „U Sokolského koupaliště má led tloušťku okolo osmi centimetrů. V Přístavišti led narostl na průměrných deset centimetrů a stejnou hodnotu nahlásila hlídka i od Medláneckého rybníka,“ řekl Jakub Ghanem, mluvčí Městské policie Brno.
Nejvyšší hodnoty naopak naměřili strážníci na rybníku v Žebětíně, a to jedenáct a půl centimetru. Bezpečnost na zamrzlých přírodních plochách ale brněnská městská policie nemůže nikdy zaručit, i když naměří doporučovanou tloušťku dvanáct centimetrů. „Síla zamrzlé hladiny se může v jednotlivých lokalitách vodní nádrže výrazně lišit. Ovlivňují ji vodní proudy, bahenní plyny a další faktory,“ vysvětlil Ghanem.
Dalším měřeným místem jsou rybníky v Mariánském údolí. Tam strážníci naměřili deset centimetrů. Pouze o jeden centimetr méně má led na Splavisku a chrlickém biotopu. „Na poslední jmenované ploše je děr vyřezaných otužilci hned několik a pro bruslaře mohou představovat riziko. Otvor se během několika hodin může na povrchu zacelit, pro sportovce nemusí být viditelný, ale je velice tenký a křehký,“ upozornil Ghanem.
Otužilcům proto strážníci doporučují, aby nevyřezávali díry do ledu v místech, kde je velká hloubka, a aby je vždy pro ostatní návštěvníky zřetelně označili.
