Vědci z Brna zkoumají ukládání mikroplastů v zemědělství. Testují půdu, plodiny i drůběž

Plasty v těle zvířat i lidí

Do hledáčku brněnských vědců se dostaly mikroplasty a jejich dopad na zemědělství. Látka je v životním prostředím totiž jedním z velkých soudobých problémů. Ze studie Světového fondu na ochranu přírody vyplývá, že člověk za týden pozře zhruba pět gramů mikroplastů, což odpovídá platební kartě.

S projektem oborníci z univerzity začali loni na jaře a nyní analyzují první vzorky. Letos budou cíleně krmit mikroplasty drůbež a sledovat, jak se částice přesouvají jednotlivými orgány, částmi těla, svaly a krví zvířat. V poslední fázi výzkumu se vědci zaměří na monitorování škodlivin přímo na vybraných farmách, zaměří se zejména na jih Moravy a Vysočinu.

„Spousta experimentů se dělá na laboratorních potkanech nebo myších, větším živočichům se ale nevěnuje pozornost. Právě proto se chceme posunout směrem k hospodářským zvířatům. Takový výzkum může být unikátní,“ uvedl Pavel Horký z Mendelovy univerzity.

Pokusy ve skleníku

Vedle experimentů se zvířaty čeká výzkumníky také pokus ve sklenících. Mikroplasty budou aplikovat do půdy, do níž následně vysadí nejčastěji pěstované plodiny jako kukuřici nebo pšenici. V tomto případě budou sledovat, jak se z půdy dostávají plasty do různých částí rostlin.

„Kolegové z Akademie věd nyní pracují na vývoji speciálního čipu. Využíváme metodu spektroskopie s optickou pinzetou, která umožňuje jak zachycení, tak analýzu mikroplastů,“ řekl Horký.

Nový přístroj k měření

Do budoucna by vědci rádi rozšířili možnost analýzy i na lidské tělo a analytický nástroj chtějí odborníci nabídnout ke komerčnímu využití.

„Stejně jako v současnosti kontrolujeme obsah mykotoxinů nebo antibiotik, možná do budoucna budeme sledovat i výskyt mikroplastů. Nabízí se ale využití i mimo zemědělství. Přemýšlíme také nad využitím v humánní oblasti u lidských tkání,“ poznamenal Horký.