Téměř devadesát let stojí v centru Brna funkcionalistická pasáž Alfa. Dílo stavitele Františka Hrdiny přežilo mnohé dějinné epochy, aby se po desítkách let vrátilo zpět do rukou potomků původních majitelů. Ti objektu postupně vrací ztracený lesk i za pomoci gastronomických podniků.
Stavba podle návrhu Bohuslava Fuchse stojí v brněnské Poštovské a Jánské ulici od roku 1937. Historie objektu se ale začala psát už o pět let dříve, kdy měl premiéru v suterénu pasáže snímek Bílé opojení. Promítal se v tehdejším kině Alfa, jenž fungovalo až do devadesátých let minulého století.
Za vybudováním budovy stál známý „developer“ František Hrdina, jemuž celý osmipatrový dům s bezmála 180 byty a obchodní pasáží patřil. Nemovitosti si ale učeň architekta Dušana Jurkoviče příliš neužil. Rozkvět budovy totiž zabrzdila druhá světová válka, po jejímž konci byla stavba značně poničená spojeneckými nálety. Následně přišel rok 1948, v němž se po převratu chopili moci komunisté. Hrdinovu Alfu znárodnili, čímž se prakticky na čtyřicet let zastavil její rozvoj.
Po konci druhé světově války byla Alfa značně poškozená. Foto: Archiv Alfa pasáž Po roce 1989 docházelo postupně k návratu zabavenému majetku. Dostalo se i na Alfu, kterou dostaly zpět už Hrdinovy děti. Nestačily se ale divit, v jak zuboženém stavu se jim nemovitost vrátila. „Do domu se neinvestovalo ani se o něj patřičně nepečovalo. Podle toho to také vypadalo,“ popisuje Věra Pohořelská, která v Alfě působí několik let jako správkyně i manažerka.
V devadesátých letech začala proto nákladná rekonstrukce, jež prakticky trvá dodnes. Změn doznaly třeba byty, které jsou aktuálně plně obsazené nájemníky, nebo samotná budova.
„Postupně dům opravujeme. Podařilo se nám rekonstruovat střechu i fasádu. Snažíme se, aby vše bylo v duchu doby, protože Alfa je takové rodinné stříbro. Veškeré zásahy konzultujeme s památkáři a dbáme i na výběr nájemníků, kteří tady k tomu mají vztah. Ne každému se totiž líbí, že má v bytě mosazné kličky nebo kastlová okna, kterými profukuje. To vše ale přispívá ke kouzlu domu," říká Pohořelská k objektu, v němž sídlí třeba Hadivadlo nebo hudební klub Metro.
Fotografie rodiny Hrdinů (stavitel František druhý zleva). Foto: Michal Šťastný Nájemníků se za téměř devadesát let existence vystřídalo nesčetně. V jednom z bytů mělo Gestapo pronajatý konspirační byt, který se posléze hodil komunistické i polistopadové policii. Domov tu měli rovněž mnozí slavní v čele s patrně s nejznámější představitelkou Divé Báry, brněnskou herečkou Vlastou Fialovou.
„Prostřídalo se tady hodně známých osobnostní. Například herečka Vlasta Fialová bydlela v rohovém bytě s krásným výhledem. Zajímavý příběh je i dalšího nájemníka, generála Josefa Robotky, který byl v protinacistickém i protikomunistickým odboji. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let ho sem přišla zatknout Státní bezpečnost. Jenže generál znal velmi dobře dům, a tak přes terasu utekl,“ připomíná správkyně Alfy Věra Pohořelská osud vojáka, jehož státní orgány časem chytily a popravily.
Terasy, po kterých utekl před STB generál Robotka. Přístupné jsou v současné době pouze zaměstnancům Alfy. Foto: Michal Šťastný Podobně jako v případě nájemníků se i v pasáži vystřídaly desítky podniků a obchodů. Mnozí podnikatelé prodávají na místě od devadesátých let. Jiní odcházejí a zase přicházejí, což ovlivnila covidová pandemie. Podle Pohořelské se vedení nejvíce osvědčila sázka na menší lokální podnikatele, a ne například nadnárodní firmy nebo prodejce pizzy.
„Chceme, aby obchodníci zapadli do duchu pasáže. Dáváme proto prostor zejména zdejším obchodníkům a provozovatelům, kterým se snažíme vytvářet takové podmínky, aby tady zůstávali. Máme tu třeba třicet let kadeřnictví, hodinářství nebo obchod s cukrovinkami. Zároveň tu zákazníci najdou prodejny, které by jinde v Brně jen těžko hledali. Například tu funguje obchod se sáčky do vysavačů nebo kloubouky a parukami,“ vysvětluje skladbu nájemců, u nichž nechybí také třeba květinářství nebo zlatnictví.
V poslední době se vedení snaží funkcionalistické prostory oživit také dobrým jídlem, které má být jedním z hlavních lákadel pro návštěvníky. „Chceme jít cestou kvalitní gastronomie. Dlouhodobě tu máme několik vyhledávaných podniků. Například kavárnu Bavard nebo čokoládovnu Minach, jež u nás letos slaví osmnáct let. K těm se pak přidávají nové. Jen v posledním roce tady otevřela restaurace Kšeft s rakouskou kuchyní, stylová kavárna Etažér se zákusky od Martiňáka nebo chystáme otevřít řecko-rakouské pekařství Mama Stella,“ dodává Pohořelská.
Foto Michal Šťastný
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
"...najdou prodejny, které by jinde v Brně jen těžko hledali. Například tu funguje obchod se sáčky do vysavačů nebo kloubouky a parukami,“ vysvětluje..."
to ovšem není tak docela pravda, (jen asi neznalost), protože prodejnu se sáčky do vysavačů najdeme i na mendlově náměstí a prodejnu paru např. v masarykově onkologickém ústavu... (tolik na doplnění). :-)
