Brno si schválilo mega úvěr na novou halu, která vyjde na skoro šest miliard

Podle radního Petra Kratochvíla (ODS) je v této částce miliardová rezerva, řekl po jednání novinářům. Úvěr bude město splácet 25 let do roku 2050 s úrokem 4,87 procenta, na úrocích tak zaplatí 1,7 miliardy korun. Kratochvíl uvedl, že je hrdý na to, že se Brno díky stavbě haly pro velké sportovní akce a koncerty posune dál. Město zatím stále čeká na notifikaci Evropské komise, která hodnotí, zda je možné podpořit stavbu z veřejných zdrojů. Vaňková očekává, že ji město obdrží v polovině července.

Zatímco Kratochvíl stejně jako primátorka Markéta Vaňková (ODS) považují stavbu haly za přínosnou pro město, opoziční strany Zelení, Žít Brno a Piráti se staví proti výstavbě kvůli velkému riziku pro hospodaření města na mnoho let dopředu a kvůli tomu, že město na úkor haly šetří na jiných investicích. „Myslím, že ekonomická situace je v současnosti natolik ustálená, že nám umožňuje halu postavit," reagovala Vaňková.

Město na stavbu získá dotaci půl miliardy korun - 300 milionů od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zbylé náklady musí pokrýt z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu a z úvěru. Celkový plánovaný rozpočet města na letošní rok je 18 miliard korun.

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude městu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se však nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost Arena Brno, která bude postupně podle potřeby nabírat zaměstnance. K dispozici má město finanční analýzu, v níž se kalkuluje s počty sportovních zápasů i koncertů, s počty diváků, s příjmy za pronájem skyboxů a dalšími příjmy. Vedení města věří, že hala zisk generovat bude. Pokud však bude vykazovat ztrátu, bude se sanovat z městského rozpočtu, uvedla Vaňková. Kratochvíl řekl, že město chce i v budoucnu usilovat o to, aby se našla komerční společnost, která bude halu provozovat.

Opozice se proti projektu vymezila. "Úvěr se bude uzavírat v situaci, kdy neexistuje jediný komerční zájemce, který by chtěl multifunkční halu provozovat. Město pro zajištění potřebných financí na stavbu musí omezovat všechny ostatní služby a ve velkém rozprodávat nemovitý majetek. Projekt je už nyní tak finančně náročný, že Národní rozvojová banka upustila od jeho podpory. V této pro město vysoce rizikové podobě bohužel nemůžeme stavbu haly podpořit," uvedl zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti). Aby město úvěr získalo, musí dát do zástavy společnost Arena Brno. „Můžeme tak bez nadsázky hovořit o nejrizikovější brněnské stavbě století. Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci," uvedl předseda brněnských Pirátů Marek Lahoda.

Podle zastupitele Matěje Hollana (Zelení a Žít Brno) se město na hale investičně vyčerpává a zastavuje další projekty, jako je fotbalový stadion, atletická hala či kreativní centrum. „Politicky je to sice legitimní, ale je kvůli tomu potřeba odepsat jiné věci. Navíc ekonomicky je projekt postavený na vodě. Když jsem se ptal, jak se v analýze došlo k předpokládanému počtu návštěvníků, bylo mi odpovězeno, že si prostě myslí, že ti lidé přijdou," řekl Hollan. I zastupitelé z SPD zpochybnili tuto investici ve chvíli, kdy město potřebuje jiné a podle nich důležitější věci. „Vnitřní dluh na infrastruktuře se bude zvyšovat," řekl Jiří Kment.

Město již připravilo v západní části výstaviště pozemek pro stavbu a je vybraná firma, která má halu stavět.