Pomoc v boji poskytnou z laboratoře americkým vojákům brněnští výzkumníci. Na profesionální bojovníky přidělají zařízení, které pozná, zdali je člen armády ve stresu nebo umírá. Díky nové technologii tak snadněji určí, koho z bitevního pole zachrání jako prvního.
Na novém algoritmu, který využije armáda nejen při trénování svých členů, pracují odborníci z univerzity v jihomoravské metropoli. Pro příslušníky bezpečnostních sborů vyvíjí software, jenž zhodnotí jejich fyzičku a v některých případech i zachrání život.
S nápadem na chytré zařízení nositelné na těle přišel před čtyřmi lety Lukáš Smital z Vysokého učení technického v Brně. Algoritmus, který původně analyzoval pouze srdeční aktivitu, pak tým vědců postupně rozšířil i o další funkce.
„Získáváme informace o srdeční aktivitě člověka v souvislosti s jeho pohybem. Dokážeme vyhodnotit, zda odpovídá chůzi do schodů, nebo je pacient v klidu a přesto dochází k abnormální reakci,“ uvedl.
Na nové technologii pro námořnictvo tuzemští akademici pracují společně s Američany, kteří se věnují fyzické podobě monitorovacího prvku. Vojákům totiž zařízení nesmí překážet v pohybu, zároveň ale musí EKG křivku snímat co nejpřesněji.
„Kromě standardních hrudních svodů tak kolegové sbírají i data z boku, zad či z ramene. To se hned po hrudníku ukázalo jako druhé nejpřesnější místo,“ dodal. Američtí mariňáci tak zvládnou pozorovat vitální funkce svých jednotlivých příslušníků skrz které poznají, zda nejsou ve stresu či ranění.
K vyladění a vyzkoušení systému odborníci potřebovali údaje nejen od pacientů, ale i od lidí, kteří podstupují velkou fyzickou zátěž. Do projektu proto zapojili například doktorandku Lucii Šaclovou, jež vytrvalostně běhá. Při testování algoritmu na sportovcích pak narazili na praktické překážky, jako je nadměrné pocení a pohyb, kvůli kterým museli použít kvalitnější elektrody.
Námořníci ze Spojených států časem dodají také data zahrnující různé krizové situace od simulovaných výbuchů po armádní cvičení na moři. „Algoritmus tak nejen vylepšíme, ale změříme další doplňkové signály, které slouží ke sledování změn objemu krve v mikrovaskulárním řečišti tkáně,“ vysvětlil.
Na základě získaných informací pak vědci identifikují, jestli je člověk vážně zraněný a umírá. Díky tomu bude možné určit, kteří vojáci potřebují akutní pomoc a rozhodnout tak, koho je nutné zachránit dřív a koho později.
Foto Oto Janoušek/Vysoké učení technické v Brně
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
