Místo adekvátní péče a respektu přichází nepochopení a týrání. I tak vypadá podle organizací zaměřujících se na ochranu zdravotně postižených přístup v českých ústavech. Tragicky skončil pobyt například pro Dorotu Šándorovou, která zemřela rukou ošetřovatele. Na všechny oběti systému se dnes v Brně vzpomnělo při Noci důstojnosti.
Zapálené svíčky, minuta ticha i slova o systému, která nefunguje správně. Před brněnskou budovou Kanceláře veřejného ochránce práv se ku příležitosti Noci důstojnosti sešli lidé, aby uctili památku zemřelé ženy, s níž si stát neuměl poradit. Její případ není podle odborníků ojedinělý a nepoukazuje jen na chybu jedince, nýbrž na selhání celého systému.
Stav péče o lidi se zdravotním postižením je v České republice alarmující. Potvrzují to slova Moniky Jelínkové z Národního centra podpory transformace sociálních služeb, která poukazuje nejen na špatný přístup pečovatelů ke klientům, ale také na nevyhovující prostředí ústavů. „Bohužel u nás v dnešní době stále máme místa, kde spolu lidé žijí po šesti na pokojích bez zásuvek, se společnými sprchami a záchody na chodbě. Asi nikdo z nás nepochybuje, že v těchto nehumánních podmínkách není možné žít důstojným životem,“ připomněla při pátečním pietním aktu.
O tuzemském zdravotním a sociálním systému říká podle odborníků mnohé právě tragická smrt Doroty. Žena ze sociálně slabé romské rodiny vyrůstala od dětství v ústavech a ošetřovatelé měli problém vypořádat se s jejím problémovým chováním. Nedlouhý život mentálně postižené Šándorové skončil tragicky v noci z 6. na 7. ledna 2021 rukou jednoho z pečovatelů sociální služby.
Pietního aktu za Dorotu Šándorovou se účastnil také ombudsman Stanislav Křeček (druhý zleva). FOTO: Kateřina Benáčková
Šándorová se v nočních hodinách probudila a dožadovala se péče. Muž, který ji údajně přišel uklidnit, bezbrannou ženu na posteli zalehl, zakroutil jí ruce za zády a tlačil jí na hrudník tak dlouho, dokud se neudusila. Ráno našli Dorotu s peřinou přes hlavu a s tváří zabořenou do polštáře. Její smrt měla být vyústěním dlouhodobého týrání a narušování důstojnosti klientů.
Smutným osudem ženy z jindřichohradeckého ústavu, které se nedostalo vhodné péče ani pochopení, se dlouho nikdo nezabýval. Pozvánku na Dorotin pohřeb nikdo nedostal a městský úřad jej uspořádal beze svědků. Ošetřovatel, který Dorotu zabil, navíc v ústavu pracoval ještě dva měsíce po incidentu. O místo přišel až kvůli dalšímu prohřešku.
Případ se podle Kanceláře veřejného ochránce práv neprověřoval tak, jak by bylo při jeho závažnosti vhodné. „Soud pachatele odsoudil za vraždu, která byla následně překvalifikovaná na usmrcení z nedbalosti. O případu se nikde napsalo, neobjevil se v kazuistikách jako příklad špatné praxe, do zařízení nepřijela inspekce ani žádná návštěva," popsala problém mluvčí ombudsmana Markéta Bočková.
Pietní akce, při níž plameny svíček za Dorotu a další oběti špatného zacházení a týrání plápolaly v několika českých a moravských městech, má za cíl vyvolání změn. Tragická smrt Šándorové je podle expertů jen špičkou ledovce. V Česku totiž chybí odborné know-how, které by ošetřovatelům ukázalo adekvátní přístup k lidem s takzvaně problematickým chováním, jež je pro mnohý personál nesrozumitelné.
Brněnskou Noc důstojnosti provázela zejména slova o důstojném životě pro všechny. Ta v průběhu dne skloňoval také ombudsman Stanislav Křeček. „Je naší povinností dělat všechno pro to, aby tito lidé mohli žít v důstojných podmínkách a v dostupných službách. Lidé mají právo na důstojný život bez ohledu na to, jací jsou z povahy svého lidství. A mají právo o tento život usilovat bez ohledu na to, že tyto požadavky považují někteří politici za přehnané a nereálné,“ vysvětlil veřejný ochránce práv.
Foto Kateřina Benáčková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
