S radostnou zprávou se vytasil brněnský magistrát, který oznámil, že po dvacetileté usilovné práci je hotový územní plán (ÚP). Klíčovému dokumentu pro rozvoj města schází jen souhlas zastupitelů. Optimistický scénář má ale trhliny. Proti dokumentu se zvedla vlna nevole. Výhrady mají starostové městských částí i veřejnost, která chystá žalobu.
Brno má aktuálně nejstarší územní v České republice. Slouží od roku 1994 a i přes úsilí mnohých vlád na radnici se přijat nový dokument nepodařilo. Teprve nyní se zdá, že moravská metropole se nového „územáku“ dočká. Město ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna (KAM) pracuje na tvorbě od roku 2018 a nyní hodlá představit výsledek zastupitelům.
„Nový územní plán je připraven s nadhledem a vědomím všech celoměstských či regionálních souvislostí, ale současně s pochopením konkrétních míst, lidí a jejich pohledů. Je to nejdéle připravovaný a nejvíce projednaný územní plán v České republice. Je to jediný územní plán se třemi veřejnými projednáními,“ vyzdvihuje hlavní městský Michal Sedláček.
Zda dají brněnští zastupitelé návrhu územního plánu zelenou, ale vůbec není jisté. Proti záměru jsou například starostové osmi městských částí, kteří napsali otevřený dopis primátorce Markétě Vaňkové (ODS), aby opravilo v dokumentu několik chyb. Mezi podepsanými jsou například šéfové radnic v Bosonohách, Židenicích, Žabovřeskách, Ořešíně, Chrlicích nebo Líšně. Právě z východního předměstí moravské metropole zní silná kritika.
Podle líšeňského starosty Břetislava Štefana (ČSSD) navrhovaná podoba úředního spisu nedostatečně chrání zeleň například vnitroblocích nebo nedostatečně omezuje výšku budov. Žádá proto zastupitele, aby dokument na červnovém zasedání odmítli.
„Zastupitelé by měli vrátit dokument k přepracování a neschvalovat ho. Na nedostatky územního plánu upozorňujeme dlouhodobě, ale požadavky městských části jsou stále ze strany města nevyslyšeny,“ popisuje Drbně Štefan.
Kritika navíc nezní pouze z úrovně samosprávních celků Brna, ale také od veřejnosti. Dlouhodobě se proti připravovanému územnímu plánu vymezuje například občanský aktivista a zastupitel za Zelené na Brně-střed Michal Závodský. Vadí mu podobně jako Štefanovi především to, že úředníci si pojmy v dokumentu vyloží různými způsoby, což dostává do výhody developery.
„Brno dalo návrhu ÚP do vínku 'flexibilitu'. Co to způsobí, si ovšem každý zažije, až když se mu soused rozhodně něco stavět. Říci dnes, jak budou úřady vykládat pojmy přípustná míra nebo charakter území, by nedokázaly ani delfské Pýthie,“ kritizuje Závodský, který iniciuje i žalobu na město. Podle něj se nyní vyčkává na finální znění. Následně se chystají nespokojené skupiny obyvatelstva pustit s magistrátem do křížku. „Bohužel jakékoli smírné kroky město nevyslyšelo a jde si tvrdě za svým,“ obhajuje postoj.
Kritiku město odmítá a tvrdí, že návrh pamatuje i na vyřčené a stále se opakující výtky. Argumentuje tím, že ve spolupráci s architekty se uskutečnila dokonce tři veřejná projednání a že se při přípravě podněty zainteresovaných v maximální míře promítly do návrhu.
„Za poslední čtyři roky proběhly k novému územnímu plánu stovky setkání od tří oficiálních veřejných projednání přes nespočet jednání s krajem, městskými částmi Brna a ministerstvy po debaty s odborníky, občanskými i zájmovými skupinami a zástupci veřejnosti. Město vyšlo Brňanům maximálně vstříc a územní plán představilo a projednalo výrazně nad rámec požadavků stavebního zákona,“ uvádí radní pro oblast plánovaní Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Stejně vidí situaci i hlavní městský architekt. „Příklady úprav je možné najít v každé městské části, byly například rozšířeny plochy zahrádek, přibylo podzemní vedení silnice x43 v tunelu pod Bystrcí, některé záměry byly na žádost městských částí převedeny do rezervy (mj. most Sadová, obchvat Medlánek), byla snížena intenzita výstavby v lokalitě Bohunice-Lány nebo Maloměřicích a Obřanech,“ tvrdí Sedláček.
O tom, zda pro klíčový dokument rozvoj města zvednou ruku zastupitelé, je možné zatím jen spekulovat. Jistou podporu má zatím jen od lidovců, které dráždí koaliční partneři. Další politické strany v čele s občanskou demokratickou primátorkou se totiž hodlají rozhodnout až na základě výsledků právních posudků, o něž radnice znovu zažádala. Je tak otázka, zda se Brno nového plánu vůbec do zářijových voleb dočká.
Foto KAM
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Pane Jeschke, výhrady k územnímu plánu jistě nejsou proto, že dnešní! zastupitelé "nejsou schopni zajistit dálnici Brno - Svitavy" nebo nádraží, které "se řeší 94 let". Jde o to, že jak je někde kousek trávníku, tak se v sídlištích provádí tzv. "vestavba", což znamená, že se zde staví věci, které nikdo z místních nechce a nepotřebuje. Například když obchodní centra jsou od sebe vzdálena 10 minut chůze, tak se na louce postaví další. Nebo domy, které jsou šedo-černé, takže vypadají hůř než krematorium a stovky aut navíc nemají kde parkovat. Jestli si myslíte, že z toho nic nekápne, dál si poslouchejte Pohádky ovčí babičky. A s tím Ruskem to je veskrze špatný příklad. Sice tam nejsme, ale i tak nám zakazují, kdo co smí nebo nesmí psát.
Pane Borovský, naučte se prosím číst. Já nekomolím Vaše jmeno. Ani nepíši o rozpočtu. Město Brno slouží všem občanům tohoto státu i kraje. Má velký vliv na dopravu jak silniční tak vlakovou. Více než 50 let nejste schopni zajistit dálnici Brno - Svitavy. Nádraží se v Brně řeší 94 let. Silnice jsou ucpané, vlaky zpoždění. Kdyby bylo dostupné bydlení v Brně, ulevilo by se všem. O to by lidé méně dojížděli do práce. A nejsme v Rusku, kde mne někdo bude nakazovat o čem nemohu psát.
Pane Jesche, když bydlíte v prdelákově, tak co brečíte nad brněnským rozpočtem? Stejně do toho, tím pádem, nemáte co kafrat.
Ostuda Brna. Čekám 10 let až se budou stavět činžáky na místě zbourané Zbrojovky. Já osobně se z Brna odstěhoval na lont. Nelituji toho.
