Lékař z Brna vyrazil na Balkán ošetřovat české policisty, kteří chytají migranty

Policie České republiky v Severní Makedonii pomáhá se zajištěním hranic, přes které se pokoušejí dostat lidé migrující přes Řecko. Obyvatelé Afghánistánu, Pákistánu a dalších válkou sužovaných zemí touží utéct do střední a západní Evropy, kde následně žádají o azyl. Členové policejního kontigentu denně odchytnou desítky migrantů. Hlídkují na hranicích, ve vlakových stanicích, autobusových zastávkách i vnitrozemí.

Cesta do neznáma

Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci bylo pro policisty působící na makedonsko-řeckých hranicích potřeba zajistit zdravotní péči. Jako první vyrazil na misi k městu Gevgelija právě brněnský lékař Pavol Vojtaník. „V dnešní době mě zlákalo někam vyrazit jako vystoupení ze začarovaného kruhu, kdy jsme rok nikde nebyli, a vystoupení z komfortní zóny. Rád cestuji, ačkoli cesta na dva měsíce je už i na mě docela dlouhá doba,“ popisoval před odjezdem.

O svém rozhodnutí se nejprve poradil s rodinou, poté se vrhl na přichystání všeho, co by na zahraniční misi mohl potřebovat. „Já budu záchranka, první pomoc, praktický lékař, traumatolog a kdo ví, co ještě. Mým úkolem také bude posoudit, jaké zdravotní problémy jsme schopni vyřešit sami a s čím je potřeba navštívit místní zdravotnické zařízení, případně budeme připraveni na transport nemocného do ČR," soudil během fáze příprav.

Zavazadla, která si Pavol Vojtaník odvážel do Severní Makedonie.

Cestu do Severní Makedonie doprovázel respekt z neznámých věcí a situací, které může dobrodružná mise přinést. V zahraniční destinaci hrozí problémy s dehydratací i nežádoucí alergie na stravu nebo vodu. Vojtaník byl připraven i na výskyt jedovatých hadů. „Beru s sebou velký záchranářský batoh a velkou krabici na testování covidu, resuscitační batoh, obvazový materiál, dezinfekce a léky na všechny možné problémy,“ uzavíral výčet lékař pár dní před cestou do nového přechodného domova na Balkánském poloostrově.

Nedostatečné vybavení a improvizace

V cílové Gevgeliji ohromila lékaře krása makedonské přírody. Méně příjemnějším překvapením ale byla nízká úroveň zdravotnictví a lékařské vybavení, které se u nás nevyužívá již desítky let. „Byl tam běžný rentgen a jeden ultrazvuk na celou nemocnici. Lepší zdravotnické zařízení bylo až ve dvě hodiny vzdáleném hlavním městě Skopije. Tam bychom museli, pokud by bylo potřeba udělat vyšetření CT nebo magnetickou rezonanci,“ vypráví své zážitky otec tří dětí, který je dnes už zpět v bezpečí svého brněnského domova.

Nutnost odcestování do vzdálených nemocnic nepřišla za Vojtaníkův pobyt v Severní Makedonii ani jednou. Většina zdravotnických úkonů se točila okolo problémů s zažívacím traktem, kožních potíží a několika traumat. „Tím, že práce policistů byla celkem akční a pohybovali se ve složitém terénu na území, které dobře neznají – chodili třeba kolem ostnatých drátů –, tak přicházeli hlavně s drobnými poraněními,“ vysvětluje zdravotník s tím, že k fyzickému násilí mezi policisty a migranty naštěstí příliš nedocházelo, ačkoli potyčky nebyly v uplynulých letech výjimečné.

Policisté pomáhájící v Severní Makedonii.

Zážitky ze Severní Makedonie bude Vojtaník dle svých slov vstřebávat ještě několik měsíců. Ačkoli se sám do nebezpečných situací nikdy nedostal, každý den se obával o to, v jakém stavu se do svých hotelových pokojů vrátí české policejní hlídky. Za nabrané prožitky nechal lékař v balkánské zemi na oplátku některé ze svých zkušeností a velkou část zdravotnického vybavení, kterou využijí další kolegové z brněnské fakultní nemocnice.

„Tahle práce je úplně jiná. V Bohunicích je jasně daná pracovní doba, takže víte, kdy máte čas pracovní a čas pro sebe nebo na regeneraci. Během kontingentu není pracovní čas vymezený, protože jsem byl k ruce v podstatě pořád a nikdy nebylo jasné, kdy budu potřeba. Samozřejmě lékařská péče nebyla tak častá, jako když jsem v nemocnici, ale musí se řešit jiné nestandardní věci. Tady jsem dělal vše, nebylo potřeba tolik té práce odborné, ale o to širší záběr,“ říká Vojtaník, který se v makedonské nemocnici naučil nejen reagovat na nečekané situace, ale také improvizovat s materiálem.