V termínu voleb do Poslanecké sněmovny se na jižní Moravě konalo hned několik místních referend, ve kterých občané rozhodovali o dění ve svých obcích. Lidé se vyslovili například ke stavbě požární zbrojnice v Jezeřanech-Maršovicích nebo větrných elektráren v Drnholci.
Obyvatelé Blučiny na Brněnsku v referendu rozhodli, že radnice nemá dlouhodobě pronajmout ani prodat plavecký bazén se sportovní halou. Bazén je podle starosty Jana Šenkýře starý přes 40 let a potřebuje investice. Jeho budoucnost hodlá projednat na zastupitelstvu.
Z 1721 oprávněných voličů odevzdalo svůj platný hlas 1106 lidí. S dlouhodobým nájmem souhlasilo 359 občanů, nesouhlas projevilo 725 lidí. U prodeje dalo pozitivní odpověď 84 voličů, proti bylo 978. Podle Šenkýře je bazén z roku 1978. „Od té doby se na něj nesáhlo a není v technicky dobrém stavu. Rozhodli jsme se buď začít investovat, ale nemáme na to finance, nebo ho zkusit poskytnout někomu, kdo by investice sám zabezpečil a areál provozoval," řekl starosta.
Dlouhodobý pronájem chystalo vedení radnice několik měsíců, v létě se proti tomu postavili lidé i někteří opoziční zastupitelé a začali sbírat podpisy pro petici. Z toho pak vyplynulo referendum.
Podle Šenkýře se po referendu bude jednat, co dál s bazénem. „Je to i otázka na naši opozici, která vše vyvolala. Jestli do toho máme investovat, jsem zvědavý, kde na to vezmeme," řekl Šenkýř. Obec má přes 2200 obyvatel a rozpočet na příjmové stránce kolem 40 milionů. „Provoz bazénu potřebuje deset milionů a je to ve ztrátě. Za tři a půl roku je minus 11 milionů korun, což je strašné číslo. My potřebujeme dělat další věci jako dům služeb, školu, školku," dodal Šenkýř.
Obyvatelé Bzence na Hodonínsku v referendu rozhodli, že tamní zámek má zůstat ve vlastnictví města. Z 2178 oprávněných pro to hlasovalo 1416 lidí. Referendum je platné a stanovisko závazné. Zámek nemá využití a chátrá. Projevilo o něj zájem Zámecké vinařství Bzenec, které tam plánovalo rekonstrukci a vybudování muzea vinařství.
V referendu hlasovalo 62,3 procenta ze všech voličů. Pro ponechání zámku ve vlastnictví města bylo 1416, proti bylo 677 lidí, část hlasů byla neplatná.
Město zámek koupilo v roce 2002. O novogotickou památku projevilo zájem Zámecké vinařství Bzenec, které sídlí v těsném sousedství zámku, kde má pronajaté sklepy. Vinařství už dříve představilo plán na rekonstrukci zámku a vybudování interaktivního muzea vinařství se zázemím a multifunkčním sálem. Radní města se klonili k prodeji, opozice chtěla zámek ponechat ve vlastnictví města.
Obyvatelé Podolí na Brněnsku v referendu rozhodli, že chtějí v lokalitě Nad paloukem stavbu maximálně 48 rodinných domů podle původní studie. Developer tam chtěl nakonec postavit 95 rodinných domů. Starosta Vítězslav Eliáš (Za Podolí u Brna) řekl, že ze 732 platných hlasů 648 voličů hlasovalo pro stavbu maximálně 48 domů. Stanovisko je pro radnici závazné. Podle Eliáše developer avizoval, že začne připravovat projektovou dokumentaci na stavbu 48 domů, smlouva na případných 95 domů padla už dříve.
Vyvolání referenda inicioval Radek Boček, který je předsedou spolku Podoláci a zároveň zastupitelem za stejné uskupení. Podle něj referendum nebylo jen o developerovi, ale i o přístupu zastupitelů k lokalitě. Zhruba na devítihektarovém pozemku mělo být téměř dvakrát tolik domů, než připouští studie.
Podle územního plánu a studie může v lokalitě stát 48 rodinných domů. Referendum bylo v Podolí už před šesti lety, kdy se obyvatelé postavili proti starostově nápadu, aby na okraji katastru obce vzniklo kasino.
Radnice v Jezeřanech-Maršovicích na Znojemsku se nemusí řídit výsledkem referenda o stavbě požární zbrojnice v areálu školy. Přišlo přes 55 procent voličů, přičemž 159 hlasovalo pro stavbu v areálu školy, 162 bylo proti a 12 se zdrželo. Ačkoliv je referendum kvůli potřebné účasti nad 35 procent všech voličů platné, stanovisko není závazné, protože ani kladná, ani záporná odpověď nezískala většinu hlasujících s ohledem na 12 lidí, kteří se zdrželi. Podle Slavíka se ale nejspíš zastupitelé přikloní k zápornému stanovisku a budou hledat jiné místo.
„Dopadlo to patem, protože 159 lidí odpovědělo ano a 162 ne, dalších 12 lidí se zdrželo. Proto to nesplnilo podmínku, že jedno z rozhodnutí musí mít nadpoloviční většinu zúčastněných, a proto není stanovisko závazné pro zastupitelstvo," uvedl starosta Petr Slavík.
Věc projedná zastupitelstvo. „Předpokládám, ale je to jen můj názor a zatím to není podložené hlasováním, že budeme respektovat většinový názor a pokusíme se pro požární zbrojnici najít místo mimo školu," řekl starosta.
V Jezeřanech-Maršovicích funguje aktivní jednotka dobrovolných hasičů, která nemá pořádné zázemí. Obec několik let řešila, kde zbrojnici postavit. Volba rozlehlého školního pozemku se ale nelíbila sousedům a některým dalším obyvatelům, kteří sepsali petici.
Obyvatelé Drnholce na Břeclavsku v referendu rozhodli, že nesouhlasí se vznikem větrných elektráren v katastru obce. Stanovisko je pro radnici závazné a elektrárny se stavět nebudou, řekl starosta Jan Ivičič (Pro Drnholec 2018). V referendu podle něj hlasovalo 56,90 procenta z oprávněných voličů. Proti elektrárnám bylo 429, pro stavbu se vyjádřilo 371 lidí. Pro platnost referenda je nutná účast 35 procent.
Starosta uvedl, že rozhodnutí bylo těsné. „Většina zastupitelů byla pro výstavbu, ale nedopadlo to a my to respektujeme," zhodnotil krátce Ivičič. Soukromý investor plánoval postavi šest elektráren.
Drnholec leží téměř na hranicích s Rakouskem. Podle Ivičiče oslovil vedení městyse na konci loňského roku investor, který na základě údajů o síle větru vytipoval místo na okraji katastru jako vhodné pro umístění větrných elektráren. Původně se jich mělo stavět až 12, firma později na setkání s občany upřesnila číslo na šest.
Kvůli ovlivnění vzhledu krajiny zastupitelé rozhodli o referendu. Do jeho výsledků se zatím investor nepouštěl do podrobnějších příprav. Pokud by elektrárny vznikly, za každou zprovozněnou firma nabídla jednorázově milion do rozpočtu obce. Každý rok by pak podle starosty přibylo do rozpočtu 300 000 za každou elektrárnu, dále 100 000 za využití přístupových komunikací a 50 000 jako přímá investice do zájmových spolků a sdružení. Pokud by elektrárny stály na obecním pozemku, bylo by to ještě půl milionu ročně za jeho pronájem. Dalších 300 000 za každou by přibývalo každý rok. Drnholec má každoročně k dispozici na investice a opravy kolem 15 milionů.
Autoři ČTK | Foto b1-foto/Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
