Zítra uplyne přesně osmdesát let od tragické železniční nehody v brněnských Židenicích. Brno zahalil smutek poté, co do davu dělníků čekajících na osobní vlak najel rychlík a osmnáct lidí střet nepřežilo. Strojvedoucí se o smutné události dozvěděl až v cílové stanici.
Byl čtvrtek 18. září 1941 a skupina téměř tisícovky lidí vyčkávala stejně jako každý pracovní den na nádraží v brněnských Židenicích na příjezd osobního vlaku mířícího do Adamova na Blanensku. Do práce, domovů ani ke svým blízkým se však osmnáct z přítomných osob nikdy nevrátilo. Atmosféru poklidného rána totiž překazila událost, kterou nemohl nikdo z davu předvídat.
Když se v dáli rozeznělo dunění kolejí, vkročili, povětšinou dělníci z Adamovských strojíren, kteří v továrnách pracovali jako totálně nasazení, do kolejiště, aby si včas stihli zabrat místa ve vozech přijíždějícího vlaku. Tragédii, která se odehrála několik sekund poté, zapříčinilo hned několik okolností.
Na území tehdejšího Protektorátu platilo nařízení o zatemnění, jež znamenalo, že nádraží v ranních hodinách pohlcovala tma a plně dokonce nesvítily ani lokomotivy souprav. Přijíždějícím vlakem, který pracovníci zahlédli, navíc nebyl očekávaný osobák. Jednalo se o dlouho opožděný vojenský nákladní vlak, kterému musel ten osobní dát přednost. A tak zatímco lidé vstupovali do kolejiště, přišel osudný moment. Na tytéž koleje se přiřítil zpožděný rychlík jedoucí ve směru od Prahy.
Rychlík křižující brněnské nádraží obklopoval klid a tma. Že se událo něco strašného, poznal strojvedoucí až ve chvíli, kdy dorazil do cílové stanice a spatřil lidské ostatky, jež lokomotiva za jízdy vláčela s sebou. A přitom se stala událost, o které se v Brně hovoří dodnes. Vlak v Židenicích bez přibrždění najel do čekajícího davu, usmrtil osmnáct lidí a mnoho dalších zranil. Křik, bezmoc ani pokusy o úprk před řítícím se strojem však do kabiny strojvedoucího neprosákly.
Fotografie z místa události.
„Lidé přede mnou zmizeli, jako by je vítr odvál. Všechno se odehrálo za tmy. Až když někdo na nástupišti rozsvítil kapesní svítilnu, uviděli jsme tu zkázu,“ popsal incident v dokumentu České televize Židenice 1941 svědek tragédie Josef Janeček, který byl jedním z dělníků směřujících do adamovské zbrojovky. Mrtvá těla ležela na sto padesáti metrech kolejí i úzkém chodníku. Pamětníci vzpomínají na otřesné chvíle, kdy kolem nich při najetí vlaku létaly končetiny i osobní věci obětí.
Po incidentu nastal v Brně chaos. Tisíce lidí se obávaly, zda pod koly vlaku neskončili právě jejich blízcí, a netrpělivě vyčkávali na jejich návrat domů. Dva dny po tragické události následoval hromadný pohřeb deseti ze zemřelých, s kterými se přišli pozůstalí rozloučit na židenický hřbitov. Obřadu se účastnil také Jaroslav Mezník, který byl moravským zemským prezidentem a jemuž tehdy zbývaly do konce života pouhé dva měsíce.
Ačkoli se tragická událost z brněnských Židenic zapsala do paměti mnoha Brňanů, neměla nakonec žádnou právní dohru. Jelikož neměli cestující do kolejiště vstupovat v době, kdy se po druhé koleji blížil nákladní vlak, nevzešlo kvůli neštěstí s téměř dvěma desítkami obětí žádné obvinění.
Foto Archiv České televize
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
