Výstavářský obor zažívá jedno z nejsložitějších období v historii. Kvůli covidové pandemii se už více než rok nekonají žádné akce po celém světě. Strádají rovněž Veletrhy Brno (BVV), do jehož areálu míří ročně za normálních okolností přes milion návštěvníků ze všech koutů světa. Akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je město Brno, propustila čtvrtinu zaměstnanců a zrušila desítky akcí. I přes složitou dobu generální ředitel brněnského výstaviště Jiří Kuliš věří, že letos veletrhy znovu ožijí, včetně Mezinárodního strojírenského veletrhu, který je nejvýznamnější akcí svého druhu ve střední Evropě.
Vzpomínáte si ještě na poslední uskutečněný veletrh na brněnském výstavišti?
Samozřejmě, byl to Motosalon, který začal loni 5. března. Den předtím se konala Bezpečnostní rada státu, kde ministr vnitra navrhl, aby byl Motosalon zrušen. Věděl o tom, protože jsme ho pozvali na zahájení, jinak by asi ani nevěděl, že se něco takového má konat. Zrušení by byla katastrofa, protože vše bylo připravené. Ráno nakonec vláda oznámila, že se Motosalon bude konat, takže to byla jedna z posledních akcí v Česku a možná i Evropě.
Tušil jste, že na více než rok to bude poslední akce?
Něco podobného nikdo nepředpokládal. Všichni ze začátku čekali, že situace potrvá maximálně čtvrt roku a vrátíme se k normálu. Dnes už jsme zavřeni více než rok, což je bezprecedentní situace. Podobné je to ale v celém světě.
Jako argument pro otevření veletrhů často srovnáváte výstaviště s nákupními centry. Proč můžou být nákupní řetězce otevřené a třeba areály výstavišť ne?
V současné době se na veletrhy nahlíží jako na hromadnou akci. Jsme tak házeni do jednoho pytle s bohoslužbami, koncerty, hokejovými utkání. Veletrhy možná také během dne navštíví deset tisíc lidí, ale jsou rozloženi v čase a prostoru v několika pavilonech. Návštěvníci tady navíc nestráví celý den, ale maximálně pět hodin. Je to podobné jako v obchodním centru. Logistika je naprosto stejná, a proto považujeme za diskriminační, že nám nebylo umožněno pořádání akcí. Veletrh je ve své povaze obchodní dům.
V současné vlně rozvolňování a úbytku nakažených věříte, že se dostane i na veletrhy?
Ano. Věřím, že jsme s ministerstvem zdravotnictví a hlavní hygieničkou dospěli ke shodě. Doufáme, že v nejbližší době dojde k vyjmutí veletrhů ze seznamu hromadných akcí a potvrzení jejich konání po létě, a to bez zásadních omezení. Chceme, aby každý veletrh byl individuálně posouzen, protože mezi nimi je často rozdíl nejen v návštěvnosti. Například Motosalon je masová akce pro širokou veřejnost, kde se lidé tlačí, aby viděli nejnovější modely. Na jiné si najdou cestu třeba jen tři tisíce lidí denně, což je podobné ne-li méně než v obchodním centru.
Takže byste přistoupili i například na sníženou kapacitu akcí?
To právě nechceme. V dosavadním režimu často nesmyslných opatření bylo, že veletrh se může konat, ale bez návštěvníků. To je ale absurdní, protože vystavovatelé platí za to, že přichází návštěvníci. Brněnské výstaviště má navíc výhodu, že jsou tu obrovské plochy včetně venkovních, takže se lidé snadno rozptýlí. Potřebujeme, aby od ministerstva zaznělo, že akce se mohou konat v normálním módu a bez zásadních omezení. I když by byl letošní ročník ještě covidový, rozhodně chceme, aby se konal. Není možné, aby se dva roky po sobě vynechaly veletrhy. To nejde ani ekonomicky zvládnout.
Motosalon byl poslední akcí, která se v areálu BVV uskutečnila.
Co zahraniční vystavovatelé, jak se sem dostanou, když není jasné, jak se nakonec nastaví model cestování?
To je zásadní otázka, jak bude vypadat cestování alespoň po Evropě. V našem případě jsou klíčové zejména sousední země v čele s Německem, dále Itálie, Francie, Maďarsko. Snad bude brzy zaveden evropský covid-pas, který umožní přeshraniční cestování bez omezení pro lidi s prokázanou imunitou. Vycházíme z toho, že většina lidí bude naočkovaná a otestovaná. V takovém případě nevidíme důvod, proč by zástupci firem nemohli na akci normálně přijet. V nákupních centrech se vás také nikdo neptá, zda jste naočkováni nebo máte test. My jsme navrhli, že dodržování těchto podmínek jsme schopni kontrolovat.
Jak chcete kontrolovat návštěvníky? Jste schopni je například plošně otestovat?
Plošně to nejde, můžeme je testovat pouze doplňkově. Vstupy mohou, pokud by to bylo nutné, fungovat na chystané aplikaci TON (testování, onemocnění, nemoc), při které lidé naskenují QR kód prokazující imunitu. V podstatě jsme schopni už při nákupu online vstupenky pohlídat, že zákazník k ní nahraje také potřebné potvrzení. Ale i to je omezující a v obchodním centru toto taky nikdo neřeší. Systém na veletrzích by měl být také obdobný systému účasti na kulturních akcích, což dosud není.
V plánu máte například už koncem srpna módní veletrh KABO, v září pak ANIMAL TECH. Nejvýznamnějším akcí je tradičně Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV), který jste nedávno přesunuli ze září na listopad. Proč?
Považuji to za nejdůležitější strategické rozhodnutí letošního roku, díky čemuž se zvyšuje pravděpodobnost konání. I v současné době panuje stále určitá nejistota, jestli by se mohl v září uskutečnit. Přípravy na akci zaberou klidně i půl roku. Navíc téměř polovina vystavitelů je ze zahraniční. Kdyby se nás dnes ptali, jak se k nám dostanou, nebudeme schopni odpovědět. Znovu se tak vracím k otázce, jak bude vypadat cestování po Evropě, ale i globální ze zámoří. Věříme, že lidé z firem, kteří k nám přijedou, budou naočkovaní a otestování.
Uzávěrku přihlášek MSV jste posunuli do konce června. Evidujete zájem mezi firmami?
Zatím se nehlásí firmy ze zahraniční, kde záleží, jaký se nastaví model cestování. U letošního strojírenského veletrhu nepředpokládám, že bude jako minulé ročníky. Roli hraje spousta externích vlivů. Některé zahraniční firmy zakazují pracovníkům cestování nebo účast na velkých akcí. Strojírenského veletrhu se tradičně účastní mnoho vystavovatelů ze zámoří – Čína, Indie, Rusko atd. Těžko odhadovat, jak bude situace vypadat. Vliv bude mít také mezinárodní situace. Hlavní partnerskou zemí mělo být pro letošní ročník Rusko. S ohledem na kauzu Vrbětice, to asi nebude možné.
Rozlehlý veleržní areál v Brně nabízí také venkovní plochy
Neukázala vám současná situace, že veletrhy už nejsou potřeba a firmy se přesunou do online prostředí?
Virtuální náhražky nejsou plnohodnotným veletrhem. Všichni jsou dnes unavení z videokonferencích. Vystavovatelé chtějí standardní akce s chlebíčky a podáváním rukou, o tom veletrh je. Nedávno jsme si nechali zpracovat průzkum, kde nás zajímalo, jak se firmy v současné době staví k veletržním akcím. Vyšlo z toho, že veletrh je pro ně jeden ze základních obchodně-marketingový nástrojů. Osmdesát procent firem se chce vrátit. Samozřejmě záleží na jejich finanční kondici, ale je to pro naše odvětví dobrá zpráva.
Takže firmy chtějí, ale zatím vyčkávají?
Přesně tak. Potřebujeme jasný signál, že se veletrhy můžou konat bez podstatných omezení. Není možné jako loni, kdy se navrhovalo, že se veletrhy uskuteční v sektorech, ze kterých není možné migrovat. Sektory byly myšleny na fotbalové zápasy, ale to nejde rozhodně veletrhu, kde se návštěvníci pohybují z místa na místo. Nejde aplikovat ani režim jednosměrného proudu lidí jako na výstavě nebo zoo. Pořádat veletrhy v takovém režimu je naprosto nesmyslné.
Jsou veletrhy mrtvé i v dalších zemích světa?
V Asii i Rusku se uskutečnily nějaké akce, ale bylo to hodně v národním duchu. Například ale v Itálii tamní vláda ohlásila, že od 15. června se můžou konat veletrhy bez zásadních omezení. Věřím, že my a ostatní země budou následovat.
Jak se projevila pandemie na ekonomické kondici brněnského výstaviště?
Šetříme, kde se dá. Minulý rok jsme ustáli. Reálná ztráta byla přes sto milionů korun, čekali jsme mnohem horší výsledek. Nejhorší je absence tržeb, za loňský rok jsme jich měli jen dvacet procent. Zároveň musíme udržovat areál, platit daně, hradit pojištění, tam nám nikdo nic neodpustil. Měsíční náklady na povinné režijní náklady zhruba 15 milionů včetně mezd.
Na podzim jste uvedli, že BVV budou muset kvůli ekonomické situaci propouštět až třicet procent zaměstnanců. K jakým krokům jste nakonec přistoupili?
Snížili jsme počet zaměstnanců o 25 procent. V obchodním oddělení sice nemáme tolik lidí, ale velká část pracuje v obsluze či provozu výstaviště. To jsou třeba elektrikáři či údržbáři, kteří při plném provozu mají vytížení a máme je stále k dispozici. Pokud ale není provoz, najednou nepotřebujete tolik lidí. Podle vývoje situace v příštím roce uvidíme, kolik pracovníků budeme potřebovat. Řekl bych, že proces ještě není ukončen.
Pomohla vám státní podpora? Myslím tím například program Veletrhy, který vláda letos na jaře představila.
Program zafungoval, ale pozdě. Museli jsme si ho vybrečet, protože většina dalších odvětí získala různé dílčí podpůrné programy mnohem dříve. Je to systém nepokrytých režijních nákladů, takže pro nás jde o příjemný příspěvek na ztrátu. Letos zavedený program Nepokryté náklady měl fungovat od loňska stejně jako Antivirus. Bylo by to spravedlivé pro všechny a nám by se dýchalo lépe.
Nedávno prodaly brněnské veletrhy pavilon UMPRUM a v nabídce je také Králikovo divadlo. Bylo to součástí ekonomických opatření?
Nebylo to z nouze ani nic převratného. Budovy byly na listu zbytného majetku dlouhodobě. Spíše bych řekl, že současná situace prodej uspíšila. Budova UMPRUM byla v nabídce tři roky a teprve loni jsme našli vhodného zájemce. V případě divadla je to oříšek už desítky let. Stavba má špatnou statiku a hlavně nikdo pro ni zatím nenašel využití. Navíc stavba vyžaduje značnou rekonstrukci. Pokud se najde někdo, kdo bude ochoten objekt revitalizovat, určitě se domluvíme. Budov, které dosluhují nebo neslouží veletržnímu provozu, máme ještě několik.
Cestou rozprodávání majetku se tedy už nechystáte jít?
To byl nepotřebný majetek. Tím, že prodáme rozvodnu nebo prázdnou budovu, nemusíme dávat peníze na nákladnou rekonstrukci s nejasným výsledkem. Není to žádný rozprodej a zbavování se majetku za každou cenu. Je to běžný manažerský postup.
Areál brněnského výstaviště slouží v současné době zejména jako testovací či očkovací centrum
Je v současné době možné počítat s další modernizací areálu? Na papíře je už několik let například výstavba nového pavilonu D, dojde k tomu?
Za minulý rok jsme bohužel projedli ten rozvoj. Úspory, které byly na rozvoj, padly na oběť covidu. Pavilon D je hotový projekt, který je v šuplíku a dlouho tam bude, protože na jeho realizaci nemáme. Jen do areálu je možné ročně investovat sto milionů korun. Vždy je to složité rozhodování o tom, co je potřeba opravit a co ještě vydrží. Nejbližší investiční plán je vylepšení pavilonu B, který je pro nás zásadní. Nedávno dostal novou podlahu a zasloužil by si další úpravy, protože se jedná nenahraditelný veletržní prostor s potřebnými technickými parametry a současně vhodný prostor pro kongresy.
Nedávno se vedla v Brně debata, že by se výstaviště více otevřelo lidem a areál by byl průchozí pro veřejnost. Podporu měl nápad například od hlavního městského architekta nebo části politické spektra...
Však areál je nyní přístupný, lidé se sem chodí na očkování a testování.
Ale zase někteří například volají po cyklostezce nebo odstranění plotů.
To jsou kardinální otázky s nevratnými důsledky. Jednou jsem byl osloven, abychom předložili seznam výstavišť na světě, která jsou otevřená veřejnosti. To byl jednoduché zadání, protože žádné takové není. My jsme v areálu zodpovědní za majetek vystavovatelů, kteří tu mají i exponáty v hodnotě několika milionu korun. Dále se tu konají firemní akce, které pořádají velké společnosti, jež rozhodně nemají zájem, aby tudy chodila veřejnosti. Do toho tu jezdí kamiony a pracuje se s těžkou technikou a my jsme odpovědní za bezpečnost práce. Mezi tím pak by měly chodit matky s kočárky? To si lze jen těžko představit.
Foto Archiv BVV
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
