Po 14. 9. 2026Radka
Společnost

Brněnští archeologové odkryli pozůstatky osady Kamenný mlýn

Kateřina Benáčková2 minuty čtení21. 4. 2021, 19:00
Brněnští archeologové odkryli pozůstatky osady Kamenný mlýn
Brněnští archeologové odkryli pozůstatky osady Kamenný mlýn · Foto: Archaia Brno

Výzkum při stavební akci na ulici Žabovřeská odhalil pozůstatky osady Kamenný mlýn, která na místě stávala až do sedmdesátých let minulého století. 

Osada vznikla v 19. století kolem původně středověkého mlýna. „Mlýn patřil vždy k Žabovřeskám a s nimi se roku 1468 dostal do vlastnictví kartuziánského kláštera v Králově Poli. Roku 1785 stály u mlýna jen dvě chalupy. Roku 1834 už zde stálo devět domů, které byly seskupeny podél úzké cesty spojující Žabovřesky se Starým Brnem. Osada měla výčepní právo a existoval zde hostinec,“ přiblížil vedoucí výzkumu Hynek Zbranek.

Zástavba Kamenného mlýna zanikla při výstavbě silnice z Pisárek do Komína a Bystrce. Zachovala se z ní jen malá kaplička nad tramvajovou tratí. Archeologové z Archaia Brno na místě odhalili východní část hospodářské budovy mlýna a mladší tovární budovy z konce 19. století, a to včetně původních cihelných podlah. Odkryli také jímky zasypané po druhé světové válce. 

Tovární zástavba

Na místě kromě osady dříve stávala také tovární zástavba. „Roku 1857 zde vznikla textilní továrna A. F. Schwaba a synů v bývalém mlýně a patrně později vznikly i tovární budovy na severní ploše výzkumu, kam byl později provoz přesunut," popsal Zbranek.

Výroba se v Kamenném mlýně sice zastavila během druhé světové války, od roku 1948 pak ale jedna z továren fungovala pod Mosilanou. Následně v budovách sídlila papírna i střední odborné učiliště. Objekty byly strženy při přípravných pracích pro rozšíření tramvajové trati v roce 2015.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Policie hledá kočkovitou šelmu. Malá Micinka to ale neníSpolečnost

Policie hledá kočkovitou šelmu. Malá Micinka to ale není

Dnes se brněnští strážníci opravdu nenudí. Z bystrckého soukromého chovu totiž utekl serval. Hlídky žádají o pomoc, avšak vyzývají k opatrnosti.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook