Bezmála patnáct let chátrá a skomírá smuteční síň v brněnských Židenicích. Nyní známé dílo s funkcionalistickými prvky architekta Ivana Rullera míří za záchranou. Brno přislíbilo peníze z rozpočtu a vedení židenické radnice finišuje s plány na obnovu památky.
Architektonicky cenná budova stojí u židenického hřbitova od poloviny osmdesátých let minulého století. Na svou dobu se jednalo o moderní a nákladné dílo, na jehož výstavbě se podíleli také místní lidé při Akci Z. Vzhledem ke špatnému technickému stavu ale rozhodl vlastník, jímž tehdy byl brněnský magistrát, v roce 2007 provoz ukončit a nechal budovu chátrat. Po letech dohadů, kdy se uvažovalo například o demolici stavby či přestavění prostoru na hudební koncerty, se zdá, že smuteční síň je z nejhoršího venku.
„O záchranu smuteční síně bojujeme takřka patnáct let. Loni se nám podařilo, že stavba byla převedena na městskou část Brno-Židenice. Nyní jsme připravili zadání projektu, na který jsme získali dva miliony korun. V následujícím týdnu vypíšeme výběrové řízení na projektanta. Předpokládáme, že letos budeme mít kompletně zpracovanou projektovou dokumentaci,“ popsal Drbně židenický místostarosta a jeden z hlavních iniciátorů záchrany Rullerovy síně Petr Kunc (nez.)
Celkové náklady na rekonstrukci místa, kde se více než třicet let konaly smuteční obřady, činí něco přes 27 milionů korun. Peníze na rekonstrukci přislíbilo město. Částku plánuje židenická radnice, která se rovněž bude podílet na financování, využít v příštím roce, kdy má odstartovat hlavní část záchranných prací. Za rok chce mít stavební povolení i vybraného zhotovitele stavby, jenž by se měl pustit úprav, které mají co nejvíce odpovídat původnímu historickému rázu objektu.
„Stavba bude dál sloužit svému původnímu účelu, tedy smutečním obřadům. Aby byla budova udržitelná, máme v plánu, že tam bude sídlit pohřební služba. Součástí projektu je také obnova předprostoru síně, vytvoření nového kolumbária nebo rozptylové loučky,“ nastínil židenický místostarosta.
Smuteční síň nevyniká jen svým specifickým tvarem, ale také mnohými uměleckými doplňky. Většina dochovaných děl, které přežily dlouhé časy chátraní, má být součástí opravených prostor. Jde například o původní interiérové prvky jako dyptych Tomáše Rullera, vrstvené sklo Valéra Kováče, dřevěné reliéfy Jindřicha Kumpošta ml. nebo sousoší Olbrama Zoubka.
„Případné doplnění novými uměleckými díly budeme pečlivě konzultovat, k obnově přizveme také dědice původních autorských práv,“ plánuje Kunc.
I přes snahu zachránit původní vybavení není možné některé prvky obnovit. Můžou za to především roky chátrání a devastace, které se významně podepsaly nejen na interierovém vybavení budovy. Nejvíce škod utrpěla zejména střecha, jež byla původně z mědi, nebo reliéf obsahující bronz. Po některých předmětech chce radnice začít pátrat. Jedná se zejména o cennou keramiku s původními rostlinami, která se může nacházet v brněnské zoologické.
Foto Jitka Koudelová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
