Irena Vlahovičová pomáhá rodinám onkologicky nemocných dětí. Nápad vznikl díky Dáme na vás

Do soutěžního návrhu Onkologicky léčené děti jste promítla vlastní zkušenosti, díky čemuž mohl podobný program na podporu rodin nemocných dětí vzniknout. Jak se vaše rodina vyrovnávala s touto situací?
Bylo to pro nás všechny náročné období, kdy jsme se snažili zachovat chod rodiny. Zároveň ale nenecháte dítě samotné za dveřmi nemocnice. V době léčby jsme se u Viktorky střídali s manželem, který navíc musel chodit do práce, abychom vyžili. Měli jsme k tomu rok a půl starého chlapečka a syna, který zrovna nastoupil do první třídy. Pomáhali nám samozřejmě také prarodiče, kamarádi nebo lidé z nadačního fondu Krtek, který pomáhá onkologicky nemocným dětem. Nesmím zapomenou ani na lékaře. Starali se o nás špičkoví specialisté. Málo se o tom mluví, ale nejen v brněnské, ale myslím i v celé České republice, je zdravotní péče o mladé onkologické pacienty na skvělé úrovni. Hlavně díky tomu má léčba u dětí výbornou úspěšnost. Navíc nedaleko Dětské nemocnice je ubytovna, která slouží rodičům z celé republiky. Takže rodina může trávit s dítětem takřka veškerý čas na oddělení

Zmínila jste nadační fond Krtek, za jehož podpory jste uskutečnila nápad na pomoc rodinám nemocných dětí, který nakonec u hlasujících v Dáme na vás nejvíce zabodoval. Kde jste se inspirovala? 
Vzpomínám si, že do nemocnice za námi přišla sociální pracovnice z Krtka. Posbírala všechny maminky a řekla, že jdeme na jógu. Domluvila nám také kosmetičky a podobné aktivity. To bylo pro nás hrozně důležité a moc mi to pomohlo. Bylo to vytržení z takové rutiny, kdy myslíte jen na výsledky a jestli se léčba daří.

Už tehdy vás napadlo, že by něco podobného stálo za to vymyslet?
Není to tak, že jsem o podobném projektu uvažovala ještě v době léčby. Intenzivní léčba u Viktorky trvala necelý rok, další měsíce pak trvala udržovací část. Naštěstí zareagovala dobře na chemoterapii a nemusela podstoupit transplantaci kostní dřeně. Nápad přišel později a určitě byl inspirovaný skvělou prací nadačního fondu Krtek. Zůstávala jsem v kontaktu s některými maminkami i tzv. Krtčími tetami.Viktorka v průběhu onkologické léčby

Jak vás napadlo zapojit se zrovna do iniciativy Dáme na vás?
Už předtím jsem o Dáme na vás slyšela a znala i některé projekty, takže jsem to zkusila také. 

Myslela jste si, že váš projekt nejen uspěje, ale že dokonce vyhraje a osloví tolik lidí? 
Upřímně mě to vůbec nenapadlo. Od nápadu nás nikdo neodrazoval, přesto byli na magistrátě opatrní, upozorňovali nás, že jsme první s tzv. měkkým projektem. To znamená, že se nic konkrétního nepostaví – například hřiště či cyklostezka. Bylo to proto pro mě velké překvapení a měla jsem z toho obrovskou radost. Od prvního dne si vedl návrh výborně, vlastně vyhrál stylem start cíl. Myslím si, že nám hodně pomohlo, že jsme nebyli projektem omezeni pouze na městkou část, ale podařilo se oslovit celé Brno. 

V čem konkrétně váš nápad pomáhá lidem?
Když to řeknu zjednodušeně, snažíme se pomoci rodinám nemocných a mapovat, co konkrétně potřebuji. Na takové věci totiž není nikdy dost peněz. Začali jsme loni na podzim a snažíme se, co můžeme. Myslím, že se nám velmi dobře daří realizovat asistenci v rodinách. Máme spolupráci se studentkami pedagogické fakulty, které jsou speciálně vyškolené na práci v rodinách s onkologicky nemocným dítětem. Pro mě osobně je toto velmi důležitá služba, která mně chyběla. Tehdy ji Krtek nenabízel, mě tohle zařídily kamarádky, které jsem si musela oslovit a koordinovat často na poslední chvíli sama. Hodně mi pomohly, protože jsem věděla, že můžu s dcerou v klidu odjet do nemocnice. Kolikrát ani nevíte, jak dlouho tam zůstane. Jedete na kontrolu, vyjdou špatné výsledky a dítě musí zůstat na hospitalizaci. 

To znamená, že mezi tím, kdy trávíte čas v nemocnici, za vámi někdo přijde domů a pomůže například sourozencům s psaním domácích úkolů? 
Ano, ale nejen se psaním úkolů. Někdy stačí jen děti pohlídat. Například i pro sourozence jde o složité období, protože rodiče zaměří převážně pozornost na nemocné dítě, a oni jsou v ústraní.Irena Vlahovičová s rodinou

Další aktivity spočívají v čem?
Máme samozřejmě připravených více programů, ale není to jednoduché, protože nám svazují ruce současná protikoronavirová opatření. Máme v plánu pořádat různé přednášky nebo edukační aktivity. V současné době poskytujeme rodinám webináře na různá témata – například psychologickou podporu, kterou zajišťujeme pro rodiny, sourozence a další. Podobně jako fyzioterapeutická cvičení. Snažíme se pomoci také lidem, kteří se vyrovnají se ztrátou dítěte, nebo poskytujeme párovou terapii, protože pro vztah páru jde o maximálně složité období. Pro děti připravujeme ve spolupráci s hercem Robertem Jíchou, který nám namluvil audio knihy pohádek.  Nahráli jsme také jógová videa pro děti, zejména v udržovací léčbě. 
Máme smluvené divadlo Mikro teátro, které má divadelní představení šitá na míru obývacích pokojů. Máme v plánu pohybovou terapii, muzikoterapii – máme v pronájmu muzikoterapeutické lůžko, arteterapeutické činnosti. Veškeré služby poskytujeme na území Brna. To je ostatně také jedna z podmínek Dáme na vás. Pomáháme ale lidem i mimo město, kteří sem jezdí za léčbou. Snažíme se zkrátka zacílit služby na individuální potřeby každé rodiny. Máme podrobnou databázi tzv. krtčích rodin, prostřednictvím níž lidi kontaktujeme.

Zmínila jste současná vládní opatření proti šíření covidu. Jak to ovlivňuje vaši činnost? 
Nechci zlehčovat koronavirus, ale onkologické onemocnění je ještě minimálně o stupeň výš. Tam musíte dodržovat izolaci nepřetržitě, abyste ochránili nemocného. Měli jsme nasmlouvaných několik spoluprací, ale téměř vše je zavřeno. Chtěli jsme například rodiny či jejich děti pozvat do divadla, nebo domluvit lekci ve fitness centru, kadeřnici a další podobné služby, které rodiny s nemocným dítětem obvykle vůbec nenapadne si zařídit. Máme připravení také divadlo pro malé děti, kteří přijdou za sourozencem nemocného a pobaví jej. 

To ale nemusí vždy fungovat, když jim jen předáte lístky...
Ano. Musíte lidem říct, že mají lístky na představení na přesný termín. Jinak to nefunguje. Nejdříve se rodiny zdráhají, ale pak jsou za to rády, že někam vyrazily. Samozřejmě je nutné přistupovat k tomu individuálně, protože každý vnímá situaci jinak a někteří se nechtějí zapojovat do podobných aktivit, což plně respektuji.

Myslíte, že díky vašemu úspěšnému projektu se podařilo inspirovat i další navrhovatele v Dáme na vás?
Doufám, že ano. Viděla jsem, že v posledním hlasování uspěl projekt Nebýt na to sama. Je to podobný princip. Jen je tentokrát zaměřené na podporu mladých maminek, které podstupují onkologickou léčbu. Já sama jsem tento návrh podporovala a jsem moc ráda, že uspěl. 

Chystáte se znovu zapojit do příštích ročníků participativního rozpočtu?  
Uvažuji o tom. Nechci ale zatím předbíhat, protože nemáme dotažený ještě současný projekt, do kterého jsem naplno zapojena. Každopádně bych ráda v těchto aktivitách pokračovat.