Málo vídaný objev se podařil výzkumníkům z Ústavu archeologické památkové péče Brno. V brněnské Líšni našli zkamenělou lebku pravěkého zubra. Unikátní nález zaznamenali v Houbařské ulici, kde mají v příštích letech vyrůst rodinné domy.
Záchranné práce na východním předměstí Brna trvají od podzimu minulého roku. Zatím jedním z nejvzácnějších objevů je právě zmíněná celá zkamenělá hlava tura i se zachovalými zuby. Podle analýzy odborníků se jedná o pozůstatek zubra stepního, jehož celé lebky se nacházejí velmi zřídka. Zvíře žilo patrně před 150 až 200 tisíci lety a bylo přibližně o třetinu větší než současní zubři.
„V průběhu hloubení výkopu pro kanalizaci narazili ve stěně jámy v hloubce přes dva metry stavební dělníci na část zkamenělé zvířecí lebky se zuby. Lebka pokračovala do stěny výkopu, přistoupilo se tedy k rozšíření stěny nad lebkou tak, aby bylo možné odkrýt a vyzvednout celou lebku,“ popsal na webu památkářů vedoucí výzkumu Jiří Zubalík.
Podle zjištění badatelů měřila lebka zhruba 80 centimetrů. Součástí byl i jeden zachovalý roh. Druhý se bohužel pravděpodobně poničil při zemních prací.
Lebka obřího zubra ovšem nebyl jediný objev, který si v Líšni připsali archeologové na konto. Našli například pozůstatky pravěkého, keltského a slovanského osídlení. Mezi nejstarší nálezy patří několik zahloubených sídlištních jam, v nichž se nacházela keramika patrně z doby bronzové. Dalším úkazem minulých časů byla osada z doby laténské, jíž připomínaly dvě obdélné chaty. Staří a další poznatky o předmětěch ovšem určí až laboratorní analýzy.
„V zásypech se podařilo vyzvednout typickou laténskou keramiku a zlomek železné spony, které umožňují dataci zhruba do 3. stol. př. n. l. Lokalita byla osídlena také Slovany, kteří zde po sobě zanechali minimálně jednu zásobní jámu na obilí a jeden výrobní objekt,“ uvedl Zubalík.
Pozůstatky slovanské populace objevili archeologové v zásypu objektu, kde se ukrývaly železářské strusky. Objekt tak sloužil jako železářská huť. Podle vedoucího výzkumu lze na základě nalezené keramiky v obou objektů slovanské osídlení datovat do 9. stol. n. l. V té době fungovala velkomoravské hradiště ve Starých Zámcích u Líšně.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám