Čtvrtek, 4. března 2021, 18:32
Během pandemie narůstají počty domácího násilí. V domácnostech, ve kterých teď lidé tráví společný čas více, než kdy jindy, častěji dochází k incidentům, které dopadají mnohdy tragicky. Nárůst sociálně patoligických jevů agresivního chování a násilí na členech rodiny hlásí téměř 60% Diakonie, která se problematikou zabývá a nabízí online terapie přes webovou kameru. Za loňský rok také výrazně přibylo týraných mužů.
Pandemie koronaviru zavřela spousty rodin a izolovala domácnosti. Kvůli tomu narůstá stres a napětí, což často vede až k násilnému chování. Týrání zažívá stále více lidí.
„První vlna pandemie sice zavřela dveře domácností, nicméně tento stav ke vzniku domácího násilí nestačí. Zavřené dveře vyváří prostor pro stresy a konflikty, ale lidé reagují různě a od stresu nevede přímá linka k domácímu násilí,“ uvedla Petra Vitoušová z organizace Bílý kruh bezpečí (BKB).
Ve druhé vlně se podle Vitoušové dostavuje únava a individualita, což je typické pro povahu tyranů. Týrání se tak snadno může vrátit zase do starých kolejí, i když byla situace už jednou vyřešena. Naopak se může ještě vystupňovat.
„Dlouhodobě totiž přetrvávají výrazné stresory: sladit domácí vyučování dětí se zajišťováním chodu domácnosti a případně i s home officem. Příležitosti pro relaxování a odpočinek naopak prořídly. Koncentrované soužití při redukci ostatních kontaktů, zvláště na malé ploše bytu, okořeněné finanční či existenční nejistotou vytváří silné třecí plochy,“ popisuje BKB.
Násilí mnohdy souvisí s finančními potížemi, izolací a stupňující se špatné podmínky. Diakonie ČCE, jeden z nejvýznamějších poskytovatelů sociálních služeb, ale sleduje problémy i mezi seniory a dětmi, krom násilí v rodinách mají starší lidé problémy právě se samotou, u dětí pak organizace často řeší i propady znevýhodněných dětí ve výuce.
„Prakticky ve všech oblastech činnosti Diakonie registrujeme významný nárůst sociálně patologických jevů. Ohrožené rodiny a samoživitelé se potýkají s výpadky příjmů, absence IT techniky a nízká digitální gramotnost komplikuje přístup ke vzdělávání sociálně znevýhodněným dětem, izolace seniorů má devastující vliv na psychiku i zdraví, narůstá domácí násilí. Očekáváme, že dopady pandemie v sociální oblasti se v následujících měsících budou dále prohlubovat,“ říká Ivo Mareš, mluvčí Diakonie.
Během minulého roku zaznamenala socioterapeutka Zdena Prokopová z centra ROSA o 50 až 60% větší počet týraných žen, které se na organizaci obrátily. „Ne každá oběť domácího násilí chce situaci řešit s policií. Ze statistik víme, že jen osm procent žen se na policii obrátí,“ řekla České televizi socioterapeutka.
Násilné chování se během minulého roku výrazně zvýšilo i u žen. Podle metodičky krizového SOS centra Diakonie Věry Víchové se během roku 2020 obrátilo s prosbou o pomoc 125 klientů, z toho 81 mužů a 44 žen, z čehož vyplývá, že ženy tvořily 35% klientů. „V části programu, který je nařízen soudem, pak poprvé v roce 2020 byly i 2 ženy odsouzené za závažný násilný čin na partnerovi. Jde o poměrně významný posun, neboť stále přetrvává ve společnosti určitý stereotyp v tom, že násilní jsou muži a ženy jsou oběti,“ popisuje Víchová.
Ivo Mareš očekává po uvolnění opatření další nárůst klientů. Během posledních dnů se totiž v lidech hromadí stres a napětí, kvůli kterým násilí často vzniká. Zhoršení situace zaznamenaly všechny linky Diakonie. Ta nabízí i online terapie, díky kterým se pomoc stává dostupnější pro více lidí.
„Klient může být sdílnější, dokáže mluvit o náročných tématech, ke kterým by při osobním setkání nesebral odvahu. V týmu terapeutů Diakonie panuje shoda v tom, že osobní terapeutické setkání není možné plnohodnotně nahradit distančním způsobem. Ve výjimečné situaci, kterou zažíváme, je ale určitě lepší pomáhat klientům jakýmkoliv způsobem než nepomáhat vůbec,“ shrnuje Mareš.
Terapie pak probíhá především formou videohovoru. Ve výjimečných případech je možné si s terapeutem pohovořit i čistě telefonicky.
„Vždy je upřednostňována forma audiovizuální, neboť jedním z důležitých faktorů terapie je, že se klient s terapeutem vidí. Oba sice vidí obvykle pouze obličej a nelze tak pracovat s neverbálními signály – gestikou, posturikou nebo proxemikou. Celkový dojem z druhého pak tedy může být velice zavádějící, ale stále je zde více vstupů než při telefonním hovoru,“ dodává Víchová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Vůbec nevzrůstá počet násilných žen. Jenom vzrůstá počet mužů, kteří nemají od těch herdekbab kam vypadnout.
