V Brně se rozhodli letos nainstalovat solární panely na střechy městských budov. Včera to oznámil brněnský náměstek primátorky Petr Hladík a Filip Leder, předseda představenstva městské firmy SAKO Brno, která se bude o provoz fotovoltaických elektráren starat. Podobný plán má i Jihomoravský kraj, jenž rovněž bude na své budovy umisťovat solární panely.
Brno má vytipováno víc než sto budov o rozloze 120 tisíc metrů čtverečních. Město spolupracuje od loňského roku i se specializovaným vědeckým instituticemi. Například s odborníky Vysokého učení technického (VUT), kteří vypracovali interaktivní mapu slunečního záření. Díky tomu je magistrát schopný lépe vyhodnotit místa pro umístění panelů.
„Našim cílem je vytvořit virtuální elektrárnu, do níž bude moci dodávat elektřinu kterýkoliv Brňan. Chceme zde nastavit takové výkupní ceny, aby se lidem a firmám opravdu vyplatilo investovat do fotovoltaických a fototermických technologií,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Solární panely bude Brno umisťovat prioritně na městské domy, budovy svěřené městským částem a na objekty městských firem. Později chce využít i tzv. brownfieldy a střechy panelových domů. Zapojit by se mohli i soukromí vlastníci.
„Celkový výkon panelů na brněnských střechách by měl dosáhnout 40 MWh, přičemž očekávanou roční výrobu elektřiny z solárních panelů podporovaných městem odhadujeme kolem 43 GWh, což přinese roční úsporu emisí nejméně v hodnotě nejméně 36 tis. tun CO2,“ říká Filip Leder (KDU-ČSL), předseda představenstva SAKO Brno.
Krom fotovoltaických zdrojů by město rádo vybudovalo i elektrodový kotel s akumulátory tepla, který by měl stát v areálu SAKO Brno v Jedovnické ulici. Jednotlivé výrobní zdroje budou spojeny tak, aby fungovaly jako jedna velká elektrárna. Většina energie ale se využije přímo na místě, kde se vybudují solární panely. Přetoky energie pak poputují do sítě. Spojí se výhody solární energie a energetické využití odpadu, které využívá SAKO.
„I díky tomu se stane město Brno špičkou ve využití obnovitelných zdrojů energie, a to bez zatížení distribuční a přenosové soustavy,“ vyzdvihuje Leder. „Projekty fotovoltaických elektráren na nevyužitých střechách budov nezabírají cenné plochy zeleně či orné půdy.“ dodává.
Podobný plán do budoucna má i Jihomoravský kraj. Fotovoltaické zdroje by rád nainstaloval na školy, nemocnice nebo sociální zařízení. Rada Jihomoravského kraje podala žádosti o dotace na solární panely pro 30 vybraných budov minulý týden. Příspěvkovým organizacím tímto způsobem kraj ušetří ročně i 10 milionů.
„Nenápadně vyhlášené předregistrační výzvy jsou pro kraj obrovskou příležitostí. Je tu možnost velmi rychle a účinně snížit energetickou náročnost všech budov, které patří Jihomoravskému kraji. V rámci pilotního balíčku jsme po důkladné analýze potenciálu vybrali 30 budov. Jsme samozřejmě připraveni v příštích letech připravovat a přihlašovat další projekty,“ řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
„Ať jde o nemocnice nebo školy či domovy seniorů, všechny by díky fotovoltaickým elektrárnám na svých střechách mohly ročně ušetřit statisíce korun na energiích. Roční úspory na energiích by dohromady pro všech 30 budov činily mezi osmi a deseti miliony korun,“ dodal náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Zámečník.
Postupná realizace městské „sluneční elektrárny“ začne v průběhu tohoto roku. Investice v hodnotě 1,2 miliardy korun bude zhruba z poloviny financována z dotačních programů Ministerstva životního prostředí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
