Kreativní centrum oživí město. Vznikne v prostorech bývalé káznice v brněnském Bronxu a jeho součástí budou ateliéry, knihovna, taneční zkušebna, coworkingové kanceláře, divadelní sál, kavárna, ale i místo paměti.
Místo pro umělce by mělo vzniknout mezi ulicemi Soudní a Cejl v prostorech bývalé káznice. Cílem projektu je vytvořit tvůrčí a paměťové centrum, které oživí brownfield ve středu Brna a zároveň přispěje k revitalizace okolní městské části. Nápad na zřízení střediska měla Tereza Chrástová, specialistka podpory kreativních odvětví z magistrátu, už v roce 2009. „Počátkem bylo uvědomění si potenciálu Brna, že tady jsou kreativní lidé a bylo by fajn je ve městě udržet a podpořit jejich podnikavost a tvůrčí činnost. Chtěli jsme saturovat nedostatek pracovních prostorů pro kreativce,“ nastínila iniciátorka projektu.
Před dvěma lety tak město vyhlásilo architektonickou soutěž o návrh podoby Kreativního centra. Odborná porota vybírala ze sedmi nákresů. Nejvíc se jí zalíbil koncept architektů z pražského atelieru KAVA. „Měli jsme velkou motivaci. Líbí se nám myšlenka oživení vyloučené lokality a velmi uzavřeného domu s ponurou minulostí. Chceme se pokusit o přeměnu všech těch negativních nábojů do kladných. Zároveň je pro nás ale důležité zachovat stavební podstatu a historii místa,“ zdůraznil jeden z autorů vítězného návrhu Jan Novotný.
Myšlenka nových prostorů pro kreativce se tak skloubila s možností vytvořit něco pozitivního. „Ta historie se nedá zazdít nebo ignorovat, to by ani nikdo nechtěl. Bude tam paměťové místo, ale zároveň chceme objektu dát nový život a pomoct čtvrti, ve které se nachází,“ přiblížila Chrástová. Společně s historiky si šel objekt prohlédnout i radní pro kulturu Marek Fišer. „Vyryté nápisy do omítky jako Na tátu všichni zapomněli nebo Smrt Stalina spasí svět nám dávají nahlédnout do života tamních vězňů a jsou smutnou výpovědí o té době,“ řekl.
Stavba by měla stát přibližně 400 milionů korun. Město chtělo zažádat o evropskou dotaci, která by mohla pokrýt až polovinu nákladů. Kvůli stále probíhajícímu územnímu řízení však v tomto programovém období žádost podat nestihlo. „Zatím nelze předjímat začátek stavby, když není vyřešené financování. Vše se tak bude odvíjet až podle získání příspěvku. Dá se ale předpokládat, že EU bude v následujících letech kreativní průmysl podporovat,“ vysvětlila Kateřina Gardoňová z brněnského magistrátu. O podporu se Brno bude moci ucházet pravděpodobně v následujícím roce. V případě kladného vyřízení žádosti by přestavba mohla začít v nejbližších letech.
K dočasnému oživení káznice dochází už nyní. Konají se v ní edukativně-kulturní akce Turistického a informačního centra Brna, spolku Tripitaka a dalších. Od roku 2012 se zde každoročně pořádá Ghettofest, kulturní program nabízí projekt Káznice žije. V objektu také sídlí regionální pobočka Paměti národa. „Všechny aktivity, které se dějí na Cejlu v prostoru bývalé věznice, ve mně vyvolávají volání. Je to jako nést život na místa, kde se dřív natahovaly prsty smrti,“ popsala rozhlasová moderátorka Lucie Endlicherová.
Základní kámen bývalé káznice stojí v Brně už od roku 1772. Jako věznice sloužila v letech 1784 až 1956. Vystřídalo se v ní několik politických vězňů a mnoho z nich bylo popraveno. Budova se později stala majetkem města, které se ji snažilo v roce 2009 neúspěšně prodat. Právě tehdy se zrodila myšlenka na přestavbu v místo pro umělce. Inspirací pro něj byla i stará věznice přeměněná v tvůrčí centrum v holandském městě Leuwaarden. Obdobným prostorem v Česku je zatím pouze Kreativní centrum v Praze. Vzniklo před třemi lety a funguje jako živá a tvůrčí laboratoř.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
