Průměrný Brňák ročně vyhodí až 37,4 kilo jídla. Nejvíce potravin končí v popelnicích na sídlišti, tady se průměr zvedl až na 53,6 kilo za rok. Nejméně naopak jídlo vyhazují obyvatelé venkova, a to zhruba 30 kilo. Mají totiž možnost lépe kompostovat nebo zbytky krmit zvířata, obdobně jsou na tom lidé ve vilových zástavbách, vyplynulo z výzkumu, na kterém spolupracovali odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green SOLUTION.
Data, která se Mendelově univerzitě podařilo získat, je výsledkem unikátního šetření. Hlavním cílem tohoto projektu je najít způsob, jak ovlivnit spotřebitele, aby méně plýtvali jídlem. Sami Brňáci v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí maximálně 4 kilogramy potravin.
Od loňského jara měřili odborníci z Mendelovy univerzity po celý rok v Brně skutečné množství vyhozených potravin. Z měření poté udělali rozbor odpadu z běžných popelnic v 900 domácnostech. Do projektu zapojili obyvatele jak ze sídliště, tak z vilové zástavby i venkova.
„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu „černých popelnic" – víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen – v centru pozornosti byly samozřejmě potraviny," uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
Nejčastěji v kontejnerech končí ovoce a zelenina, pečivo a jeho zbytky. Objevují se ale i balené potraviny včetně obalu, a to jak rostlinného tak živočišného původu. V létě a na podzim se podle výsledků plýtvá nejvíce. Mění se ale skladba potravinového odpadu během ročních období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent.
Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě," dodala Kubíčková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
