"Společenská odpovědnost je dobrovolná pouze v uvozovkách. Tlak společnosti na odpovědný přístup k podnikání je tak silný, že pokud chce někdo držet s dobou, musí do principů společenské odpovědnosti investovat." Na půdě Masarykovy univerzity se sešlo osm zástupců vysokých škol a dalších veřejných institucí. Jejich diskuze o společenské roli univerzit přinesla řadu zajímavých poznatků. Především pak reflektovala současný trend společnosti: nutnost převzetí zodpovědnosti za rozvoj svého okolí s využitím nástrojů, kterými instituce disponují.
Diskuze se zúčastnila kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová, členka Etické komise VUT Anna Putnová, náměstek jihomoravského hejtmana Jan Vitula (TOP 09), marketingový ředitel Jihomoravského inovačního centra Michal Veselý, právník Ministerstva práce a sociálních věcí Adam Gromnica, moderování diskuze se zhostila zakladatelka Centra společenské odpovědnosti a udržitelnosti Mendelovy univerzity Sylvie Formánková. Debaty se zúčastnil i student Mendelu Filip Kouřil a student/absolvent dvou brněnských univerzit - VUT a MUNI Vojtěch Kundrát.
Vojtěch Kundrát
Právě Kundrát se postaral o nekonvenční úvod diskuze, když odpovídal na otázku moderátorky, co si představuje pod pojmem společenská odpovědnost. „Přijde mi to jako zvláštní novotvar, který vzniká proto, abychom omlouvali určité věci, které tu byly napáchány za desítky let, aby garnitura, která drží moc a peníze, si mohla omluvit to, že se tu kompletně rozes*aly společenské třídy, že všechno jde od pěti k nule – především v udržitelnosti,“ prohlásil Kundrát.
Záznam z debaty na Fakultě sociálních studií MUNI, 23. června 2020. Debata začíná v čase 11:50.
Podle něj poskytují univerzity skvělé podhoubí pro lidi, kteří mají nápad a potřebují podporu a zázemí. Zároveň však varoval před pokrytectvím, kterého se dopouští ti, jež chtějí pomáhat jen z důvodu zlepšení svého PR. „Dobro nesmí být pokrytecké. Dobro se musí konat, ne o něm křičet," prohlásil student, který stojí za projekty pomáhající lidem po celém světě - například za instalací filtrů na vodu v Tanzanii, za vytvořením účinného opalovacího krému pro albíny v Africe nebo za výrobou nanofiltrů do roušek, které během pandemie vznikaly v Divadle Husa na provázku.
Na jeho slova reagoval náměstek hejtmana Jan Vitula. Podle něj je důležité rozlišovat individuálním konání dobra a firemním, existují totiž ve dvou různých rovinách. „Je rozdíl mezi individuálním dobrem a firemním. Není na škodu, když firmy přidávají informaci o dobru svého produktu, vytvářejí tím tlak na ostatní firmy, aby je přiměly ke změně," vysvětlil Vitula.
Jan Vitula
Právě tržní tlak je podle diskutujících hlavním hybatelem změn. Koncept společenské odpovědnosti tak paradoxně roste hlavně v komerčním sektou. „Dobrovolnost společenské odpovědnosti je dnes už jen v uvozovkách dobrovolná. Společenský tlak je tak silný, že je už pro firmu není možné prohlásit: společensky odpovědnou činností. se budeme zabývat, až na to budeme mít čas a peníze Pokud chce někdo držet s dobou, musí do těchto principů investovat," shrnula situaci Anna Putnová.
Na ni navázal Adam Grommica, podle kterého mají konzumenti v rukou velmi mocný nástroj. Jejich tlak na společenskou odpovědnost výrobců může být hlavním hybatelem. „Zákazník musí žádat symbolickou hodnotu toho, co si kupuje," uvedl Grommica.
Jakou roli může mít v těchto ohledech univerzita? Podle Vituly jsou často veřejné instituce roky pozadu za soukromým sektorem, kterého tlačí trh. Putnová mu však připomněla, že univerzity disponují jinou formou vlivu. Pokud podle ní školy povedou studenty ke společenské odpovědnosti ve formě aplikace etických, sociálních a environmentálních aktivit, v dlouhodobém horiztontu se to projeví, ať už po studiu budou působit ve veřejné správě, či komerčním sektoru.
„O tom, že univerzita má společenskou moc, není třeba pochybovat, ať už je to z hlediska rozdělování zdrojů, nebo ovlivňování mladé generace, a tudíž formování budoucnosti,“ dodala Putnová.
Michal Veselý na debatě v Brně
Na ni navázala kvestorka MUNI Marta Valešová. „Řada aktivit je o studentech, zaměstnancích, kteří mají potřebu to dělat, ale často o sobě ani neví. Je to ohromná síla, kterou na univerzitě máme, a nový trend je v tom, abychom se o tom začali bavit a začali hledat cesty, jak tyto činnosti zlepšit a zefektivnit, jak se od sebe učit a dělat to lépe,“ řekla Valešová.
Ke slovu se v tomto tématu dostal i student Filip Kouřil. „U nás na MENDELU se společenská odpovědnost naštěstí řeší. V nabídce studijních programů je předmět přímo se věnující tematice společenské odpovědnosti. Jeho obsahem jsou i aktivity v praxi: organizování Dobrotrhu, akce Uklidme Česko," vyjmenoval Kouřil. Jsem rád, že se to u nás vůbec řeší. Je to na dobré cestě, chce to ale přeci jen lepší integraci jednotlivých předmětů, které se tématu nějakým způsobem dotýkají" uzavřel.
Diskutující se v Brně sešli díky projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost. Do projektu se zapojila Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoké učení technické v Brně.
Brněnská debata z úterý 23. června nebyla posledním setkáním v rámci projektu. Na podzim na ni navážou další dvě setkání: v Ostravě a Praze. Tématem bude společenská odpovědnost vysokých škol v pomoci se zvládáním klimatické změny nebo při propuknutí celospolečenské krize.
Foto Igor Šefr, VUT / Universitas
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
