Vysušený mokřad u Uherčic na Břeclavsku, který sloužil jako místo pro rozmnožování vzácných ptáků a obojživelníků, už začala obdělávat zemědělská firma Zemos. Firma patří do koncernu Agrofert. Vysušení mokřadu dávali ornitologové za vinu Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy, ten ale účast na vysušení popírá.
Vzácný mokřad, který na pozemcích u Uherčic vznikl v roce 2015, fungoval jako významné hnízdiště vzácných ptáků a pomáhal k rozmnožování žab. Během Velikonoc ale záhadně zmizel. Kvůli zprovoznění starého melioračního zařízení se během několika dnů ze sedm hektarů rozlehlého mokřadu Tály stala zase vyprahlá hlína.
„Ta rozpraskaná půda byla celý rok pod vodou, ale převážná část byl typický mokřad, tedy s rostlinným porostem, ale s vysokým stupněm provlhčení. To využívaly mokřadní typy ptáků, vodouš rudonohý, vodouš kropenatý, slavík modráček, strnad rákosní a mnoho dalších, také řada druhů obojživelníků,“ říká Pavel Forejtek z České společnosti ornitologické.
Původně se ornitologové začali zlobit na Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Podle ochránců odvodňovací zařízení zprovoznil právě tento ústav. Ten se však brání a tvrdí, že s vysušením vzácné lokality nemají nic společného. Na svém webu VÚMOP vystavil prohlášení, kde píše, že sám ústav navrhoval řešení, která by vedla k zachování mokřadu.
„Mokřad vznikl jako havárie vodního díla ve společném vlastnictví státu a desítek privátních vlastníků. Po jednání s uživatelem zemědělských pozemků i správcem vodního díla "regulační drenáž" jsme pouze určili příčinu této havárie. Abychom vysvětlili roli stavby a pomohli navrhnout legislativně i vodohospodářsky korektní řešení, sami jsme se přihlásili mezi účastníky jednání, iniciovaného v únoru ČIŽP (nebyli jsme osloveni).“ napsal redakci Brněnské Drbny Zbyněk Kulhavý.
Podle jeho slov se VÚMOP začal o mokřad zajímat minulý rok v červnu, kdy ústav začal pátrat po melioračních stavbách, které dříve umožňovaly kontrolu nad vodními režimy a umožňovaly závlahu podmokem
„Tyto stavby jsou žádoucí právě s ohledem na potřebu reagovat na častější výskyt suchých období a zadržovat vodu v půdě. I v této části bylo vydané tiskové prohlášení ČSO neopodstatněné (tvrzení o zadržování vody v krajině, zúžené jen na opatření typu mokřad), neboť projektovaná kapacita akumulace podzemní vody je 3-5x vyšší než současný stav s existencí mokřadu (celá stavba má plochu 46,5 ha). Zemědělská i vodohospodářská praxe však v posledních desetiletích tyto stavby nenavrhovala a jak ukazuje tento případ, ani správně neprovozovala.“ dodal Kulhavý.
Po vysušení veškeré vody z vzácného hnízdiště se téměř okamžitě na místo vydaly traktory společnosti Zemos z nedalekých Velkých Němčic, v jejichž okolí obdělává většinu půdy, a patří pod Agrofert.
Předseda jejího představenstva Zdeněk Horák Deníku N potvrdil, že traktor na pole vyjel z jeho rozhodnutí. Podle Horáka vzniklé pole obdělávat musí podle smlouvy, která jim ukládá povinnost užívat půdu s péčí řádného hospodáře.
Agrofert totiž pole nevlastní, pouze si ho pronajímá. Majiteli jsou desítky vlastníků, půdu většinou dostali v restituci a se zemědělstvím nemají nic společného. Někteří z nich podle deníku N ani netuší, že na jejich pozemku vzácný biotop před lety vznikl a teď se z něj opět stala půda, kterou Agrofert obdělává, Horák se reakce majitelů půdy obává. Problém by prý mohl nastat, kdyby některý z nich zjistil, že cena orné půdy kvůli mokřadu klesla.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se zaměřuje především na podnikání. „Běží nám agrotechnické lhůty pro setí kukuřice a nic nám nebrání se s péčí řádného hospodáře takto chovat, Žádný úřad nevydal předběžné opatření, kde by zakazoval v dané lokalit pracovat. Pokud k tomu dojde, práce přerušíme, ale začneme vyžadovat náhradu škody, která ním vznikne.“ oznámil Deníku N.
Hanzelka se odvolává také na údajnou ústní dohodu, kterou s majiteli uzavřeli. Podle ní firma údajně může obdělávat všechny části pozemku, kam lze vjet zemědělskými stroji.
Nedaleké Uherčice podobné biotopy ve svém okolí kvůli vyprahlé zemi uměle vytvořily a stálo je to nemalé peníze. Podle starosty obce do projektu odešla většina dotací. Proto se Týly obec snažila získat do svého vlastnictví a majitelům nabízela výměnou jinou půdu, kterou by mohli obdělávat.
S kohouty melioračního systému někdo skutečně v nedávné době manipuloval. Mluvčí Státního pozemkového úřadu Lenka Růžičková však tvrdí, že ani tento úřad za vysušením mokřadu nestojí. Vypátrat, kdo je skutečným viníkem bude velmi složité, Zmizel však i přes důrazné varování České inspekce životního prostředí, které výslovně zakázalo s kohouty melioračního systému cokoli provádět.
„Mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zavodnění a neopravovat výpustný objekt. K možnosti jeho pozdější opravy se inspekce písemně vyjádří.“ uvedla podle Deníku N ČIZP.
Roky zachovávaný mokřad teď půjde na znovu obdělávané půdě jen sotva obnovit. Jižní Morava má před sebou další suché léto, které může ohrozit nejen vzácné druhy živočichů, ale i samotné zemědělství. Podle Českého hydrometeorologického ústavu bude letošní situace ještě horší než v předchozích letech.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
